*ZASTAVENO* Představte si, že jste bohatý, vtipný, krásný a inteligentní. Svět vám už od malička leží u nohou a vy si jen užíváte. Obskakujete prsaté slečny a ty, co jsou obyčejné, ale přece jen něčím krásné, nenávidíte. Konkrétně jednu osobu. Audrey Axford. A proč? Protože vás tahle bývalá uklízečka u vás v domě, příšerně přitahuje. Nenávidíte ji, ale zároveň i tajně obdivujete. Ale vaše užívání jednoho dne končí. Díky své neomylnosti máte autonehodu a jste slepý. A jediný kdo vás příjde navštívit jsou vaši čtyři nejlepší kamarádi a ona. Osoba, kterou nenávidíte. A od té doby si vás získává. Odtoho dne jak jste ji v záplavy černoty uslyšely, byla vaše světlo, vaše pomoc, vaše všechno. Bílé světlo, čisté naděje. Ale ona vás kvůli své minulosti milovat nemůže. Chce, ale nemůže. A to proto, aby vás udržela naživu. Ale její náhlá nepozornost se ji vymstí. A to hodně. A tak toho dne začíná boj o to co nejvíce chceme. Boj o to, co nejvíce milujeme.

On- Má vše. Všichni dělají co jim řekne. No, pořád není šťastný. Ona- Nemá nic. Teď už dokonce ani vlastní vůli. Její otec jí prodal. Nemá jinou možnost než se s tím srovnat a poslouchat, co jí on diktuje. Teen Fiction #1 2014-? Korektorka: (Dříve @Misssaaa) @Brixie239

"Láska je cit, který si vymysleli lidé, aby měli omluvu pro své naivní chování."

Rodiče ji pošlou za trest na dětský tábor, společně se starším bratrem Alanem. Jenže to ješte Victorie netuší, co ji čeká! Nenávist mezi jejím bratrem a jedním z vedoucím, bude jedna z mála věcí, která Kolorádo pořádně opepří. Nebo to naopak změní hned několik věcí, jako třeba samotný charakter Vicky? cover: nejúžasnější @Milkystyles story: Colette #1 FanFic 18. ledna 2015 - 30. prosince 2016

Vojenská škola, dospívající holka, co nehodlá respektovat pravidla a má potřebu neustále odmlouvat. Na druhou stranu jsou tu učitelé, kteří naopak nestrpí žádný odpor, pokaždé musí mít navrch a mají tak trochu zálibu v šikanování. Co se stane, když už nemáte nic jiného než školu plnou lidí, které ze srdce nesnášíte, a zradí vás jediný člověk, kterému jste kdy věřili?

„Tak co?" Zeptá se zvědavě Jade a já si naštvaně sednu. „Je to debil," řeknu upřímně. „Myslela jsem si to." Aspoň, že Cora je rozumná. „Škoda, byl by docela hukot, kdybys s ním odešla." Jo, s ním rozhodně ne. Bože, jak jsem ráda, že jsem v bezpečí tady a nepřišla jsem o žádný zub. „Uznej ale, že je úplně dokonalej." Nesměle kývnu. Lhala bych, kdybych řekla, že nebyl, protože jeho oči jsou opravdu krásné a celkově působil dost přitažlivě. Ty tetování a to všechno mu k tomu dodalo ještě větší sex-appeal, ale to jak se vyjadřoval? Děs. „Na stupnici od 1 do 10 je na takové 15." Zasní se Jade a já se zasměju. Zadívám se k baru. Strnu. Jeho tělo je natočené naším směrem. Dívá se na mě. Naskočí mi husí kůže. Uhnu pohledem, a když se po chvíli na něj podívám znovu, už tam není. *Omlouvám se za chyby a nesmysly, byla jsem mladá 🤭*

-Kluk není hoden úsměvu dívky, kterou trýznil. -Luke Hemmings. I o panenku se musíte starat, aby vypadala nově a šťastně. Pro každého muže je někde jeho panenka, stačí hledat. A ta moje? Ta moje leží na bílém gauči, její dlouhé, rezavé vlasy se po něm rozprostírají, má zavřené oči, a kdybych si měl představit, že tu leží jiná dívka, zešílel bych Obyčejný život neobyčejného středoškoláka.