„Seš jako stopařka, co skočila do mý jízdy. Nikdo ti neříkal, ať zůstaneš" . . . Jedna krásná dušička se mě zeptala jestli nechci napsat fanfikci o Patrikovi. Tak je to tady... Trochu horská dráha ale snad se bude líbit. . . . Varuju jsou tam témata pro dospělé

Koukej si to užít...

Někdy musíš utéct na konec světa, abys znovu našla samu sebe. Sofie má za sebou vztah, který bolí i ve snech. Teď má ticho, vesnici, starý dům... a možnost nezačít znovu, ale jinak. A možná - když zrovna nehledáš - potkáš někoho, kdo se taky ztratil.

Odstěhovala jsem se do Telnice, myslela jsem, že uteču před minulostí. Před bolestí, před tebou. Změnila jsem se. Zhubla. Přestala jsem být ta holka, co se bála podívat do zrcadla. A pak ses tam objevil ty. Ty, kvůli kterému jsem tehdy skoro skončila. A nepoznal jsi mě. Začal jsi se mi dvořit. Byl jsi jinej. Milej. Smál ses. A já? Já se do tebe zamilovala. Znova. I když jsem si to zakazovala. A pak jsi to zjistil. Kdo jsem. Co se stalo. Co jsem kvůli tobě chtěla udělat. Tohle je můj příběh. O bolesti, o lásce, která bolela víc než facka. A taky o tom, co se stane, když minulost zaklepe znovu... a otevřít musíš právě ty.