Vzhledem k limitu kapitol (200) nacházíte zde pokračování I want you. Rovnou i zde, chci poděkovat, že předchozí knížka se dopracovala k první pozici, v sekci FF... Nečekala bych to! A je to naprosto úžasný pocit!!! Ti, co neznají předchozí knihu,nebudou mít z této nic. Takže vás s radostí odkážu na původní knížku:) A abych nevyšla ze cviku a nemořila se tu s popisem tak; ctrl+c/v ********************************************************************* V obou dlaních mi sevřel zadek a tím mě donutil na špičky. "Já ale neřekla, že chci, abys mi naplácal." "A nechceš?" "Copak zlobím? Zasloužím si to?" "Zasloužíš si víc věcí." "Jako například?" "Měl pravdu, co jsi tady... Potřebovala bys to, nebo ne?" "Poslouchal jsi nás?" "Sledoval jsem ho. Už mě totiž sere a jestli se tě znovu dotkne, tak nedopadne dobře." "Taky se mě teď dotýkáš a není to styl doteků, jaký má být mezi sourozenci." "Ale my nejsme sourozenci..." Zasmál se mi do rtů. //////////////////////////////////////////////////////////////////////////// Myslím, že házet to úplně do sekce "pro dospělé" není potřeba. Samozřejmě, pokud bude někdo nějak pohoršený, tak ať přestane číst :o) Nemám tušení, jakže se to tady píše, 13+? Nebo tak nějak... Předem říkám, nečekejte nic převratného - ve všech směrech =D -, ale pro sichr to sem píšu... :o)

Návaznost na ~I want you~ Spousta z vás chtěla povídku o mladém Zayniem, tudíž *tadááá* tady ji máte :o) ♥♥♥ *Ne, vážně nevím, jaký obsah sem napsat... Kdo nečetl IWY z tohoto asi nic mít nebude, nevím :o)* ...Staly se hnusný věci... Věci, na který nikdy nezapomenu; na smrt Rockyho, na vrzající schody a mámino uklidňování, když byl táta v ložnici s chlapem, co mi pak přiložil zbraň k hlavě. Na tátu, jak se za mě a mámu rval, jak byl postřelený... Máma... To jak omdlela, mě děsilo doteď. Všude byla krev a já věděl, že pokud něco neudělám, přijdu o ni i dvojčátka...

Třináctiletá Amanda byla ve svých 2 letech unesena vlastní matkou od své biologické rodiny. Deset let byl její život plný týrání a ponížování. Zažila bití i sexuální obtěžování od matky a jejích partnerů. Naštěstí její matka zemřela a Mandy se vrací zpět na Sicílii ke svým starším bratrům.

Dům stojící na kopci nad údolíčkem malého městečka, se vypínal do výšky a okolí dával jasně najevo, že je lepší se nepřiblížit. Ponuré podzimní počasí tomu dodávalo na síle. Vítr si pohrával s padajícím listím, lehké mrholení přecházelo do silných proudů deště a zase zpět... Padající šero si hrálo se smysly a přece jen, na konci září se věž domu rozsvítila. Haunting house měl nového majitele. ...Prudce oddechovala na schodech do sklepa, děsil ji zvuk bijícího srdce a nepřestala si vyčítat, že tu skončila. Byla to taková hloupost! Sotva chytila za kliku dveří pokoje, kterým chtěla utéct, za zády ji promluvil pobavením prosycený hlas. ..

Zlomil jsem se v pase a prudce dýchal. Utekly čtyři hodiny. Čtyři hodiny, které se pro mě nesly v duchu narůstající paniky, která postupně zesilovala; pomalu se začínalo stmívat. V boku mě píchalo stejně tak na žebrech. O bolesti hlavy ani nemluvě. Pod bundou jsem cítil, jak krev na paži konečně přestala téct. V ruce mi lehce tepalo, ale nutkavou touhu se položit a usnout, vyvažoval stejně nutkavý pocit touhy přežít.

První kousek z Christmas Edition! Nastal čas vánoční... Z nebes se sypou kvanta sněhu, ze všech stran a koutů dýchá ta pravá, vánoční atmosféra... Svíčičky, světýlka, radost v dětských očích z příchodu baculatého pána v červeném... On a ona... Setkali se možná hříčkou Osudu nebo za to může ona jedinečná, magie Vánoc... Kdo ví... Jemu však stačilo pouhých čtyřiadvacet hodin na to, aby se bezmezně zamiloval... Je celkem dlouhá... Snad vás to neodradí po pár řádcích :o) 3.12.2015

Druhý kousek z X-mas Edition :) Začalo to dětskou láskou a skončilo slzami. Stačilo pár krátkých vět, aby někdo někomu rozbil vztah a zničil tak něco, co bylo důležité... Stejně jako "24 Hours in London" je poněkud delší, tak snad vás délka neodradí :o) 14.12.2015

Druhá verze předchozí knížky, kdy původní knížka má 101 částí. Toto dílko, na knížku navazuje od 62. kapitoly. Myslím, že ti co nečetli původní verzi, budou možná trošku zmatení a nebudou se chytat... Asi úplně nejlepší by bylo, přečíst si ~BRADFORDSKOU STŘEDNÍ I~ /minimálně do kapitoly č. 62/ ******************************************************** „Slečna Horan žije." Úleva, která přišla, byla vystřídaná hrůzou o malé. „A dítě?" „Nemohli jsme nic dělat, doktorka mířila přesně..." „Cože?" „Je mi to líto, hochu." „Ne... To není pravda!" Zachytil jsem jej za bílý plášť a zacloumal s ním.