Hoseok to nenáviděl. Šikana, na kterou se musel denně koukat, byla přehlížena jak studenty, tak učiteli. A Taehyung - ten, koho se týkala nejvíc, se usmíval. Smál se na vtipech, které mířily na jeho hlavu. Smál se na zákeřnostech, které na něm ostatní páchali. Smál se a nic si z toho nedělal. Alespoň to si Hoseok myslel a nechápal - nechtěl chápat. Taehyung ho rozčiloval. Rozčiloval ho jeho smích, jeho přístup, jeho všechno. Do chvíle, než odhalil jeho tajemství.

Myslel si, že je to sen. Přeci jen, oči ve tmě nezáří a upíři neexistují, že? Minho věřil, že se mu to jen zdálo, muselo se mu to zdát. Ale co ty rány po zubech na jeho krku a pocit samoty pokaždé, když se ráno probouzí?

Život Barnabáše Laskarise se během jediného rána obrátí naruby. Telefonát od neznámého právníka odhaluje rodinnou historii, která měla zůstat pohřbena: prastrýc Archibald, o kterém nikdy neslyšel, je mrtvý a Barnabáš je jediným dědicem jeho majetku v Mornu. S dědictvím však přichází i mrazivé zjištění, že o své vlastní minulosti nevěděl vůbec nic. V mlhou zahalených uličkách izolovaného města, které se řídí vlastními pravidly, na něj nečeká jen hmotné dědictví, ale i tíha jména Laskaris. Převzít klíče od záhadné kavárny totiž neznamená jen získat střechu nad hlavou, ale přijmout roli v příběhu, který se v Mornu píše už celá staletí. A z něj se nelze jen tak vyškrtnout. Příběh psaný v rámci soutěže Slovotvůrci 2026. Hlavní téma: 41. Zdědíš kavárnu po svém prastrýci, o kterém jsi v životě neslyšel/a. Tvůj život se ze dne na den otočí naruby. Doplňkové téma: 40. Malým městečkem otřásá série případů, které se v minulosti už jednou odehrály. A ty víš něco, co bys neměl/a.