Co by tento deník mohl zachránit? Svět? Hah, tak to rozhodně ne, bohužel svět takhle nefunguje... ale co by kdyby, se v těchto chvílích, pocitech a situacích našla nějaká zlomená duše a mohlo jí to pomoci. Pomoct s tím, že není tak úplně sama, že takovéto věci se dějí i jiným lidem a je normální takto uvažovat, anebo alespoň mé malé já by si přálo vědět, že je to úplně v pořádku. Proto vzniká toto dílo, které je domovem všech, co domov postrádají, hledají smysl života, jsou osamělí a někdy ne tak docela pochopeni. Aneb Deník zlomené duše, pro další zlomené duše.

[Pokračování příběhu ,,Jako Nikdo"] •lze číst i bez prvního dílu, ale doporučuji si ho nejdříve přečíst, pro lepší chápání děje• Vrátit se zpátky odkud pocházíte, není vždy tak úplně lehké. A už vůbec ne, když se vracíte k lidem, před kterými jste před tím utíkali. Júlie Adreasová se po dlouhých čtyřech letech opět vrací do Brna, kde to vše začalo. Doufá, že již nikdy nepotká Petra Adámka, který ji v předešlém životě hrál velkou roli. Ale osud je mrcha a dělá věci který, občas nechceme. ~~~ Nekoukej na mě takhle, Petře..." zašeptám do ticha, které nás obklopuje. Petr, ale ani na setinku nepřestane upírat své oceánské oči do těch mých a já nevím jestli ho za to proklínat nebo milovat. Ale myslím si, že tohle moje srdce rozhodlo už před lety. Petr překročí vzdálenost, která mezi námi ještě zbývala tak, že se naše těla na sebe tisknou. ,,Jak se na tebe dívám, koťátko?" ,,Tak jako, kdybys ses mě každou chvíli chystal požádat o ruku" Zasměje se až se mu ve tvářích udělají nepatrné ďolíčky - musím říct, že v měsíčním světle vypadá úplně jako Toník, asi opravdu jablka napadají daleko od stromů. ~~~ !!! Ahoj všem! Shledáváme se zde po dlouhé době a já Vás chci upozornit znovu na několik věcí. Tento příběh je celý smyšlený a není reálný (i když bych si to fakt přála). Chování Petra a všech ostatních postav neodpoví tomu jak se chovají v reálném životě, jen se mi to sem hodilo! Tímto nechci nikoho pošpinit ani zesměšnit! Myslím si, že tento příběh je i pro lidi, kteří zrovna úplně neznají Petra a další z kluku co se zde objevují. Sama tento příběh nevnímám, že toho má tolik společného se Steinem, jen když píši tak se mi to lépe představuje, když již tyto osoby znám. Píšu tento příběh jen s t

!(momentálně pozastaveno, probíhá velká korekce)! ,,Koťátko, řekni to. Řekni co chceš" zašeptá mi do ucha a při tom mu padají jeho stříbrný vlasy do očí. ,,Řekni co by si chtěla, koťátko" chytí mě jemně pod krkem a lehce ho zmáčkne. ,,Řekni to!" začne mu docházet trpělivost a mně přísun kyslíku. ,,Kde je Láďa? Nedělej mu prosím nic.." šeptnu skoro nelyšně. Ušklíbne se. ,,Když se mnou budeš spolupracovat, tak se nastane nic jemu a ani tobě, Koťátko moje.." druhou rukou mi začne malovat různé obrazce na mé odhalené stehno. Začnou se mi objevovat černý flíčky před očima a cítím jak se mi začnou všechny svaly oslabovat. ,,Nee, prosím už ne-" vidění se mi začne rozmazávat a všude se objevovat černý fleky. ,,Koťátko, to bude v pořadku,neboj se. Jsem tu s tebou.." stiskne mi ještě víc krk. Před očima mám definitivní černo a sesunu se mu do náruče. Ucítím jak mě pohladí po tváři a pak uz mám jen černo, černou tmu. ___________________ Zdravím, chtěla bych vás jen upozornit, tento příběh obsahuje soustu nadávek, sexuálního násilí, drog, všeobecného násilí, anorexie a dalších mnoha nepříjemných témat. Takže nebude úplně vhodnej pro všechny! Taktéž bych chtěla říct, že v příběhu se vyskytuje Ladislav Krejčí, Stein27 a další známé osoby, musím Vás uporoznit, ani jednoho neznám osobně a tohle je jen moje fantazie! Kluci se takhle v realitě určitě nechovají, jen se mi to do tohoto příběhu hodilo! Toto je ma první knížka tak na to berte ohledy, prosím. Děkuji moc. Užijte si čtení!

Mladá psycholožka Júlie Andreasová, která by se obětovala pro ostatní a snaží se pomoct všem jak jen dokáže se střetne s populárním Petrem Adámkem, který vystupuje pod pseudonymem Stein27. Byl to osud či nikoliv? To netuší ani jeden. ~~~ Otevřu dveře a vyděsím se, když se mi naskytne pohled na Petra před sebou, kecám fakt hodně se vyděsím. Vypadá jako kdyby týdny nespal. Rozlije se mi husina po celém těle. Přesně takhle to začalo i s mámou. Tak moc mě bolí ho takto vidět. ,,Petře, proboha co se stalo?" natáhnu k němu ruku abych ho mohla pohladit po tváři, ale on ucukne a rozhlédne se kolem sebe, jako kdyby ho měl někdo sledovat. ,,Oni - oni jsou tu všude kolem mě.." s vytřeštěnými oči se na mě podívá. ,,Oni mě chtějí dostat.." Hned mi to docvakne. ~~~ !!! Zdravím všechny čtenáře a čtenářky, chci jen upozornit, že je tohle pouze smyšlený příběh, nikoli realita. Chování Petra nebo kohokoliv jiného je pouze výplod mé fantazie. Kluci se určitě nechovají v realitě, jako v tomto příběhu, jen se mi to sem hodilo. Děkuji za jakoukoliv podporu a budu moc ráda za váš upřímný názor, případně co bych měla poupravit, nebo úplně vymazat.