Bigant: I would really love to try and fix you if you let me. Lonelygirl: I can't be fixed. Bigant: Then we can be broken together Život není taková pohádka, jak jsem si myslela. A možná právě proto mě život strhával čím dál níž, nebyla jsem připravená na tolik překážek. Pak mi do života přinesl štěstí. Někoho, kdo se snažil být vtipný, někoho, komu se to nedařilo a kdo byl tak roztomilý. Ale ani to nemohlo trvat dlouho, moje štěstí nemohlo být nekonečný a týden změnil můj život tak moc, jak se jen dá - jen ne k dobrému.

Člověk by řekl, že na obyčejné cestě do školy ho nic nemůže překvapit. Inu, Audrey o tom ví své. Třicet dní. Třicet velice podivných dárků. Třicet krátkých vzkazů. To je vše, co má Audrey na vypátrání toho šíleného kluka, který jí prostě nedá spát. |Short Story| #3 - Short Story - 22.10. #2 - Short Story - 25.10.

Invisible: Nejsi tak neviditelná, jak si myslíš. Bigbubble: Říká ten, kdo to má ve jméně? *** Bigbubble: Stalo se něco? Invisible: Vše je v naprostým pořádku. Invisible: Až na mě. Bigbubble: Děsíš mě, Luku. Invisible: Neboj se. Bigbubble: Víš, co nejvíc pomůže, když je ti zle? Bigbubble: Slyšet, že tě má někdo rád. Bigbubble: A já tě mám nejradši na světě. *** Best: #27 in fanfiction [7. 10. 2015] #19 in fanfiction [23. 11. 2015]

Každý niekedy potrebuje psychickú oporu. Niektorý ju majú vo svojej rodine, iný v priateľoch. A niekto píše listy. • • • • Som ponížená, pretože som ti dôverovala. Vkladala som do teba veľké nádeje. Nádeje, že sa s mojimi citmi, myšlienkami a spomienkami nebudeš zahrávať. Stačilo by mi, keby si ich len vstrebal a porozumel im. To všetko by mi stačilo ku šťastiu. Porozumenie.