,, 𝐿𝑎́𝑠𝑘𝑎 𝑗𝑒 𝑗𝑎𝑘𝑜 𝑏𝑜𝑗 𝑜 𝑧̌𝑖𝑣𝑜𝑡, 𝑛𝑒̌𝑘𝑑𝑒 𝑧𝑎𝑐̌𝑖́𝑛𝑎́ 𝑎 𝑛𝑒̌𝑘𝑑𝑒 𝑘𝑜𝑛𝑐̌𝑖́." Hermiona Jean Grangerová se vrací po šesti letech zpět do Bradavic. Tentokrát, ale ne jako studentka, ale nýbrž jako profesorka přeměňování. Co však nikdo nevěděl byl fakt, že Draco Malfoy už nějakou dobu vyučuje obranu proti černé magii. Jaký dopad bude mít jejich společné soužití v Bradavicích? Upozorňuji, že se jedná pouze o fanfikci a příběh nemá skoro nic společného s originálním dílem od J.K. Rowlingové. Veškeré postavy a místa jsou majetkem téhle úžasné spisovatelky. Prosím aby jste se zdrželi komentářů typu: ,, Hermiona by tohle nikdy neudělala!" děkuji za pochopení a přeji příjemné čtení

"Žiju. I když bych už měla být mrtvá." ___________ Na začátku byla věštba, kvůli které přišlo o život mnoho kouzelníků a čarodějek a která spustila slet událostí, které vedly k druhé kouzelnické válce, kterou vyhrála temná strana. Nyní byla vyřčena věštba nová. Jaké bude mít následky? Dokáže ji Hermiona Grangerová rozluštit včas na to, aby zachránila sebe i celý kouzelnický svět před krutovládou Pána Zla? „Až temnota převezme vládu nad světem, Až Měsíc zbarví se krví, Až původ smaže svůj význam, Až věrní své vůdce zradí, Až vyvolený naposled vydechne, Pak navždy všechno se změní." Duševní vlastnictví postav (mimo mnou vytvořených) a prostředí ze světa Harryho Pottera náleží J. K. Rowlingové. Povídka není psána za účelem zisku. Všechna práva vyhrazena

Pán Zla padl před třemi lety v Bitvě o Bradavice a drtivá většina jeho nejbližších přívrženců, známých jako Smrtijedi, byla pochytána a nemilosrdně uvězněna v Azkabanu, neb pro čaroděje tohoto typu už není v kouzelnickém společenství místo. Nemilosrdnost ministerstva kouzel na vlastní kůži pocítil i Draco Malfoy, dlouholetý rival Zlatého tria, který byl odsouzen na deset let za mřížemi. Jak se Hermiona s Harrym v den výročí Bitvy o Bradavice poperou s návštěvou Azkabanské věznice, přesněji cely, kterou obývá chlapec, který neměl na výběr? Dramione jednodílovka. *** Duševní vlastnictví postav (mimo mnou vytvořených) a prostředí ze světa Harryho Pottera náleží nepřekonatelné J. K. Rowlingové.

Harry, Ron a Hermiona utekli ze spárů Malfoyových. Hermiona však zjišťuje, že v blízkosti jejich domu něco ztratila. Něco, pro co je ochotna riskovat i život. Vrací se na místo a prohledává les, přitom se ale zraní. Pomoci se jí dostane od někoho, od koho by to vážně nečekala a útočiště najde tam, kam by se dobrovolně nikdy nevrátila - na Malfoy Manoru... 18.10.2018 - #16 v dramione 20.10.2018 - #14 v dracomalfoy 14.11.2018 - #2 v dramione 11.3.2019 - #12 v harrypotter

,,Budeš s tím něco dělat?" ,,A co bych jako měla? Mám za ním přijít a říct - hej, nechodili jsme spolu náhodou?" ,,Hermiono, příští týden si bere Daphne," řekla opatrně Ginny a Hermiona vztekem zlomila brko, když si vzpomněla na svůj sen. ,,Ta mrcha, o ní se mi zdálo taky." *** 2.4.2018 #1 in fan fikce Jedná se o rozšířenou jednodílovku Animae fidelium - duše věrných. Veškeré narážky na čumy, čumáky, čumiláčky a tak dále, jsou použity se schválením @sarhemnna, která je těchto výroků autorkou.

Je to jenom hra. Potřebuje pomoc. On za to bude chtít něco na oplátku. Jarní slavnost nakonec změní úplně všechno. Varování: +18 - Obsahuje popis sexuálních scén

Po mnoha letech Hermiona pracuje na Ministerstvu kouzel, kam vždycky chtěla. Po válce se všechno změnilo a teď můžou lidem pomáhat. Je to zapotřebí, protože země kouzelníků a čarodějek je stále v hrozném stavu - stačí se rozhlédnout. Všude jsou chudáci, kteří nemají nic a kteří by se ničeho nebáli. Hermiona je touží zachránit, ale zároveň se jich bojí. Po zkušenosti se jich děsí a vyhýbá se jim velkým obloukem. A co nejhorší jí může potkat? Když před jedním utíká, aby nevědomky padla druhému do náruče.

Měl to být hezký večer, ale stala se z něho noční můra. Hermiona viděla něco, co nikdy vidět nechtěla. Cítila něco, co nikdy cítit nechtěla. Sice k tomu tak nějak směřovalo, ale stále doufala. A doufání je na nic. Srazilo ji to. Ranilo. Utekla od toho pohledu a chtěla být sama, chtěla ticho, nechat se strávit tou bolestí ale... pak se za ní ozvalo: "Myslela sis, že tě nenajdu?"

Jednoho listopadového rána, přišla zpráva. Ta nejhorší vůbec.

Hudba je mocná a dokáže mnohé říci. I beze slov. A když se uprostřed noci dostanou tóny vydávané od strun až k uším Hermiony, nenechá to být. Potřebuje vědět, odkud se linou, protože ta bolest je až hmatatelná. Najde i toho, kdo je v tichosti a osamění hraje. Překvapení neskrývá. Neskrývá však ani šok, když zjistí, že existují šrámy. Hluboké šrámy na duši. Šrámy na živém těle, které krvácí.