„Jsou věci, za které dává smysl zemřít. A pro které se vyplatí žít." *** Propastníci mu vypálili domov. Klášter shořel a mladý světlonoš Šimeón se společně s dvěma dětmi ocitl v démoních pařátech. Propast se nad ním uzavřela a nyní zkouší jeho víru. Jenže pod rudou oblohou, nad kterou se i slunce bojí vyjít, se skrývá tajemství. Tajemství, které by mohlo válku démonů a lidí jednou provždy ukončit. *** „Pro tebe, příteli. Nyní můžeš létat."

Peklo se mění. Města padají rychleji, než se stačí pozvednout zbraně, a Azazel postupuje světem tak, že nahání strach i těm, kteří se nebojí ničeho. Každým vítězstvím sílí a budí dojem, že tímto světem už kdysi kráčel, ačkoli nikdo nechápe, odkud ta jistota pramení. Agares, vévoda Východu, dostává rozkaz odejít do Nebe jako vyslanec. Nedává to smysl, ale není čas na otázky ani prostor na odpor. Otevře se před ním cesta, která ho odtrhne od vlastního území právě ve chvíli, kdy Azazelova síla nabírá největší rychlost. Jako doprovod mu přidělí Acheri, démonku příliš prudkou na diplomacii, příliš tvrdohlavou na slepé rozkazy a příliš upřímnou na to, aby mlčela, když se jí něco nezdá. A v tomhle rozkazu se jí nezdá vůbec nic. Co je vlastně čeká za branami, kde je všechno až nepříjemně dokonalé? Může Nebe opravdu nabídnout pomoc... nebo už někdo dávno rozhodl, jak tenhle příběh dopadne?

Každý den se ve Větrném městě uvede v rodinách do chodu průměrně 256 robotických dětí. Z toho průměrně 26 zůstane v rodinách natrvalo, zatímco 0,3 podlehnou závadám a zbylých 229,7 je v továrně opět přenastaveno a recyklováno. Tyto děti jsou jedinečnou pomůckou k tomu párům bez možnosti počít dítě dopřát pocit rodiny, nebo si jednoduše rodičovství vyzkoušet, než si pořídíte dítě vlastní. Hned po robotických psech a kočkách se tyto produkty společnosti Kaorey s. r. o. řadí na třetí místo v žebříčku oblíbenosti robotických společníků. Každé z nich za svou existenci bývá svědkem rozličných příběhů. Pojďme se podívat na jeden z nich.