Moje pocity Aneb Když se nechci svěřovat lidem a radši to napíšu ... Doufám že si užijete čtení ^^

Do básní se dá vložit tolik emocí a citů. Někdy ani nevíte jestli brečet nebo se smát. A tak přelezte tu neviditelnou zeď a nahlédněte do poezie...

Když někdy něco omylem složím, neb zbásním sen, umístím to sem, k ostatním to vložím. Občas je to veselé, občas smutné, někdy na blbosti hutné, snad tu najdeš potěšení, hledáš talent? "Ten tu není." Odpovím ti bez prodlení. Uznávám, že básní zde plno jest, ptáš se na které bych vsadil svou čest? 1. Napravený Sebevrah 5. Ospalá aneb co zažiješ v mládí, v stáří tě pohladí 9. Hvězdy 16. Pro všechny smutné duše 18. Nejlepší Plyšák 21. Hladové hry 23. Óda na smrt 34. Vyrovnaná (píseň) 35. Tato básnička je boží! 45. Krédo básníkovo 49. Hromádka neštěstí 55. Klec 56. Opilec 60. Těžký život lehké dívky (sockazprahy & Mir57683) 61. Kvítí 72. Volám 73. Tanec v údolí stínů 83. Wheel (EN, Ilmairy & Mir57683) 84. The Scam Way Načež mě zeptáš se nesměle: "Kterépak básně jsou veselé?" 4. Óda na ponožky v sandálech 8. Americká 26. (Ší)lenost 33. Hrátky 36. Nokia the 2nd (EN) 58. (De)motivace

Na konci mé první sbírky jsem zanechala báseň "Nemám chuť psát" , celá sbírka byla totiž zaplněna pocity, které už jsem nechtěla prožívat. Dala jsem si čas, čas na změnu a ona pomalu přišla. Od doby co jsem napsala první sbírku se změnilo dost věcí a s nimi i já a to se odráží i v mých básních. Řekla bych že silné bolestivé pocity z první sbítky se změnily v jemnější melancholii. :) Přeju příjemnou četbu.

Znáte ten pocit chladu? Když se cítite sami, bez lásky, v izolaci. Život není vždy lehký a někdy si člověk může připadat jako v mrazáku. Ale takový život je a člověk si prostě musí rozdělat oheň a nějak se zahřát. Básně vytesané do ledu jsou o životě, o tom jak ho lidé prožívají a co cítí, něco se týká mě a nějakých mých momentálních emocí (Někdy je třeba brát básně trochu s nadsázkou, protože vyjadřují silné emoce a nejsou myšleny doslovně.) a něco je zase takový pohled na svět okolo. :) Doufám že se budou líbit, příjmám konstruktivní kritiku, hlavně co se pravopisu týče.

Život je jako květ jabloně. Ne vždy se z něj urodí sladký plod. Život je jako svíčka planoucí zářivým plamenem. A ten plamen žhne tak dlouho, až zanikne. Život je jako doufat a vzdát se zároveň. A jediné, co je sladké jako spánek a žhnoucí jako láska zároveň je naděje.