Elena roky utíkala před strachem, výčitkami a před člověkem jménem Daniel. Když se po letech znovu setkají, minulost se vrací drtivou silou. Přitažlivost, vztek i potlačovaná touha začnou rozřezávat staré jizvy a zpochybňovat všechno, co považovali za jisté. Mezi nimi však stojí ještě někdo. Bývalý přítel. Nejlepší kamarád. David - ten, který s toxickou potřebou prahne po iluzi lásky a štěstí. Po té, kterou kdysi sám opustil. Tenhle příběh lásku léči a zároveň ničí i to, co hrdinové nikdy neměli.

!! DISCLAIMER !! Riziko pláče - vzteku - znechucení - deprese Tragické scény Násilí, včetně násilí na dětech Krev, bolest, smrt Sexuální násilí Vulgarismus Nic není nijak explicitně popsáno, ale zmíněná témata se vyskytují, takže doporučuji věk alespoň.... nevím :D... 13+ :D Dějový spád je pozvolný Složitější text o dlouhých souvětích Nemusíte nutně číst první díl - ten slouží čistě jako úvod ke kvadropední rase :) ANOTACE Po prvním nepovedeném kontaktu mezi vědeckou výpravou a pobřežními klany se rozpoutá nečekaně vyhrocený sled událostí. Vzájemná nenávist se přelévá do krveprolití a krok za krokem se nepřátelství mezi dvěma světy prohlubuje až do té nejbolestnější propasti, která vrcholí tragickými událostmi na Šchin'žšenu.

„Jsou věci, za které dává smysl zemřít. A pro které se vyplatí žít." *** Propastníci mu vypálili domov. Klášter shořel a mladý světlonoš Šimeón se společně s dvěma dětmi ocitl v démoních pařátech. Propast se nad ním uzavřela a nyní zkouší jeho víru. Jenže pod rudou oblohou, nad kterou se i slunce bojí vyjít, se skrývá tajemství. Tajemství, které by mohlo válku démonů a lidí jednou provždy ukončit. *** „Pro tebe, příteli. Nyní můžeš létat." Dá se číst jako adventní kalendář.

Každý deň je iný, v jedinečných odtieňoch modrej. /Decembrová výzva pre seba./ Dočasne uzavretá zbierka. Kto vie, možno ďalšiu zimu budem pokračovať.

Pojďme si popovídat o psaní. Přichystejte si vámi zvolený nápoj, začtěte se do článků a podělte se s ostatními o své zkušenosti a názory. 💖 Adventní kalendář pro watt s 24. tématy ke psaní.

Povídka, kterou jsem původně psala pro jednu hororovou soutěž. Jednak jsem se ale včas nedokopala k úpravám, jednak mi navíc nakonec nepřišla dost dobrá… Teď jsem s ní v rámci možností spokojená. Pokud se bude líbit a dobře číst i vám, budu ještě spokojenější.

Tohle není návod. Není to učebnice. Jen souhrn mých postřehů a názorů, co jsem posbírala během té poměrně dlouhé doby, co píšu. A taky přiznání, co jsem dělala blbě a kde jsem si nabila hubu. :) - update - Od prvních kapitol se změnilo mnohé, hlavně můj gender, ale taky styl psaní . Ale hlavně ten gender a věk. Navzdory tomu, zkuste si to užít minimálně stejně, jako jsem si já užíval.. No, zrodili se Pepík z New Yorku, pan brambora a zubatý žáby psaní. ❤️

Připravte se na mňamku, vcházíte do mývalího revíru. Bude se podávat sendvič, připravený vám přímo na míru. VAROVÁNÍ: pokud své dílo předhodíte mývalím packám, stáváte se (ne)dobrovolně součástí gangu pohodářů, kde funguje zákaz štěkání a kousání.

Říkají mi Runa. Jsem půlelfská žoldačka. Nejsem štíhlá, dokonalá princezna. Nemám magii, velké štěstí ani slavné jméno. Mám jen obouruční meč, medailon bohyně války, občas flašku alkoholu - a názor na všechno...