Přímé pokračování fanfikce Prokletý básník. · · ─ ·ʚɞ· ─ · · „Museli jsme si projít peklem, abychom si zasloužili ráj." Stačil jeden mrazivý vzkaz na zdi, aby Maria pochopila, že Brno není bezpečným přístavem, ale betonovou pastí. Strach o to nejcennější ji srazil na kolena a zahnal přesně tam, kam slíbila, že se nikdy nevrátí - do náruče muže, který ji kdysi zlomil. Už to nebyla ta naivní holka ze zákulisí. Tentokrát bojovala za dva. Za sebe a za život, který v ní rostl jako jediné světlo v okolní tmě. Petr Adámek už nebyl chladným rapperem, kterého znaly davy. Stal se stínem muže, kterého vlastní démoni a dluhy stahovaly ke dnu. Byl ochromený zodpovědností, na kterou nebyl připravený, a minulostí, která nehodlala zapomínat. Jedna noc na hraně a jedna pravda, která bolela víc než kulka. Mezi záchranou a zkázou zůstala stejně tenká hranice, jako byla kdysi mezi jejich nenávistí a spalující vášní. V téhle hře se totiž neplatilo penězi, ale loajalitou a krví. Dokáže jejich láska přežít v troskách, nebo se oba utopí v hříších své minulosti dřív, než se jejich dítě poprvé nadechne? · · ─ ·ʚɞ· ─ · · Nové kapitoly vychází každé úterý, čtvrtek a neděli v 19:00. Odkaz na oficiální soundtrack najdete u mě na profilu! Instagram: @/prokletybasnik.maria

„Nesnáším tě, Petře." „Já tebe víc," zamumlal a znovu mě umlčel polibkem.

Když se Sára ocitne na dně, Petr je ten, kdo jí podá ruku. Mezi nimi vznikne něco silného... ale i malé tajemství může zničit všechno.👀👀👀

Co by se mohlo pokazit týdenním pobytem na chatě s bráchou a jeho kamarádama. Normální člověk by řekl že nic a věřte mi já taky, dokud jsem poznala jeho, svého daddyho.

„Byla chyba se s tebou bavit." Jedna věta. A všechno se sesype. Petr končí u psychiatra. Ela zůstává doma sama se sebou, s výčitkami a s otcem, který jí dává sežrat každou slabost. Sebepoškozování, psychické dno, vina a otázka, jestli se některé věci dají ještě spravit. Temný příběh o bolesti, co se neřeže nožem, ale slovama. A tohle je teprve začátek. Čekají je další pády, rozhodnutí, co budou bolet, a pravdy, kterým se nebude dát utéct. #1 Deprese #14 fanfikce

Ona si zvykla pomáhat druhým. On se bojí o sebe. Týna a Petr - dva světy, které se potkají v ten nejméně vhodný okamžik. Protože někdy láska přijde právě tehdy, když ji nejvíc potřebujeme.

„Ty..." vydechla jsem, hlas se mi okamžitě zlomil. „Ne, ne, ne..." Svět se zastavil a jeho oči se zabodly do mých. Ten pohled. „Chyběl jsem ti, princezno?" • Pokračování příběhů Zlý anděl!

Někdy stačí jeden pohled, jedna noc... a všechno se změní. Mezi city, která neměla vzniknout, a slovy, která zůstávají nevyslovená, hledám sama sebe....

Život mě naučil jednu věc: to, co chci, to mám. Nevěřím na náhody, nevěřím na zázraky a už vůbec nevěřím lidem. Možná proto, čím jsem si prošla. Možná proto, že když jsem kdysi věřila, skončilo to tak, že jsem sebrala svoje sny a utekla do cizí země. Když se Sofie vrátí do svého starého pokoje najde i kus minulosti. Minulosti, kterou chtěla navždy vymazat, protože člověk, který jí věřil víc než ona sama jí nakonec zmizel ze života bez vysvětlení. Zbyla po něm jen jizva na jejím těle a mnohem hlubší v jejím srdci.