Proč? Celé tohle předstírání mě už nebaví. Všichni ze mě chtějí mít někoho, kým nejsem. Matka ze mě chce mít vysokoškolskou studentku, pro kluky už dávno nejsem přitažlivá... a teď se mě zřekla i nejlepší kámoška? Co je tohle za život? Všichni ze mě chtějí mít někoho, kým nejsem, a mě už to vážně sere. To se na téhle posrané planetě nenajde jediný člověk, který by mě bral takovou, jaká jsem? Všechno tohle mě začalo obklopovat a já jsem to už psychicky vážně nedávala. Začala jsem pít, kouřit, chovat se jako někdo, kým nechci být. Ale i přesto se do mě zamiloval.