„Změnil ses", zašeptala jsem, „k horšímu." „Ale ty mě i tak stále miluješ," řekl sebejistě. „Ne," nesouhlasně jsem zakroutila hlavou, „nemiluju." Dva roky. Takhle dlouhá doba uplynula od té chvíle co se Izz a Chris naposled viděli. Oba začali žít své vlastní životy. Isabella nastoupila na vysokou školu do Birminghamu, přesně tak, jak to její matka chtěla. Chris se odstěhoval od svého agresivního otce do Londýna. I přes to jak strašně se snažili, nikdy na sebe nedokázali zapomenout. A pak... jednoho dne... se jejich cesty opět zkřížily a všechny pocity opět vyplavaly na povrch. POKRAČOVÁNÍ 'SKATER BOY'.

Myslím že se zabiju. Možná né dnes,příští týden,nebo příští rok. Ale cítím to, že to budu já kdo ukončí svůj život-za svých podmínek All Rights Reserved® @ChrissyTinka

Unesená. Zničená. Slabá. Ztracená ve svých pocitech, které vykvetly i přes všechnu tu bolest. Zneužitá. Mučená. Prázdná. Zamilovaná i přes tak krátký čas. Zmatená. Zklamaná. Ohrožená. Dospělá i v tak mladém věku. Tahle slova odkrývají příběh, který v nás vyvolává obavy, děs, touhu i lásku. Pokud i přes to vás tento příběh zaujal, tak se pohodlně usaďte a připoutejte se, vítejte na horské dráze u knihy "Bez křídel"