POZASTAVENO - či dokončeno, těžko říct, zda se někdy odhodlám tohle dopsat:). 8.5.1965 Radostný křik ještě tehdejších dětí se rozléhal po ulici. Tahaly se za ušpiněné oblečení a za vlasy. Do rukou braly brouky, provokativně je po sobě házely a volaly: „Obluda! Obluda!" Hrály si. Sťastně, bez jakýchkoliv starostí. Sledováni jimi. Někteří si myslí, že je to dobou. Někteří, že za to může výchova. Já tvrdím něco jiného.

Jedna chce zemřít, druhá nemá na výběr. Malé nahlédnutí do každodenního života, kdy každý živý tvor i neživý předmět má svůj příběh. Věnováno nedočkavé @HelloImDeath, která mě zdržovala zmrzlinou a nevím čím vším. Nezasloužíš si to.