Víra vždy byla - více či méně - o strachu. Březovskou farností zmítá stará křivda a znovu rozdmýchaná pomsta. Sousedé si navzájem škodí a vyhrožují, v lesích se slaví nekřesťanské rituály a neobjasněná smrt místního sedláka opět rozevře nezhojenou ránu krevní msty. Rozvrácenou farnost přebírá mladý farář, který se nikdy netoužil stát knězem. Od prvních kroků jej krajem provází Markéta z kovárny - neprovdaná dívka, která léčí lidi bylinami a dotekem, tančí bosá za měsíčních nocí a zřejmě skrývá nejedno tajemství i trápení. Nezvyklá dvojice se vydává za odhalením pravdy o místních pohnutých poměrech. V cestě jim stojí lidská nenávist, zaslepená ublíženost i nepříjemné sebepoznání. A nad tím vším se tyčí tajemný Zhroucený kostel. Mocné místo odpradávna střežící Vrchy, které v každém člověku odkrývá pravdu i nejtěžší hříchy. TW: V příběhu se objevují různé nehezké věci, jako je psychické i fyzické násilí, sexuální násilí, násilí páchané na zvířatech, nezdravé mezilidské a rodinné vztahy. Občas nějaká vulgarita, nadměrná konzumace alkoholu, sebetrýznění. Motiv katolicizmu zde má své místo. Někdy je adorován, jindy hanoben. Zmíněné názory a postoje jsou názory a postoji jednotlivých postav - tedy ne vždy se slučují s těmi mými. Přeji příjemné čtení! <3

Jak málo někdy stačí, aby se svět rozzářil. Úsměv, kousek dortíku, déšť. Tahle sbírka básní zachycuje drobné okamžiky radosti i melancholie z období dospívání. Krátké, jemné básně o tom, jak obyčejné chvíle dokážou změnit celý den. (Básně napsané mezi lety 2018-2022) 31.10. 2025 #4 - Poetry 5. 11. 2025 #3 - Poetry 🥉 6. 11. 2025 #2 - Poetry 🥈 13. 11. 2025 #1 - Podzim 🍁 🥇

růžový mramor černobílá srdce pár rozlámaných nadějí a také vzácných hlav máte v polštářích střepy tak už jděte spát - - - - - - - - - - - - - Dokončeno @Amaenell ©2018

O lidech, o světě, o duši, o strrachu, o zármutku. Básně dávno zapomenuté, znovu objevené. Básně, které čekaly ve ztracené složce příliš dlouho. Doba vzniku: 2009 - 2013 Postupným vývojem začínají byt více uvolněné, méně svázané v rytmu a rýmech, takže kdo nemá rád v básních přílišný řád, začněte od pozdějších ;)

Snívať, znovu snívať - napriek tomu, že žije v hmle pretože bdenie je len odraz reality Skryté za zrkadlom uniká svetu, jeho tvarom, chuti a tme (zbierka niečo-ako-poézie o všetkom a ničom)

Už jako sedmiletej kluk jsem byl nucenej čelit něčemu strašnýmu. Tragédie naší rodiny se se mnou táhne celých těch zatracených deset let. Tak moc jsem chtěl na Holubí chatu zapomenout... a přesto se mi neustále vrací. Proto se vydávám na tuhle zpropadenou pouť - abych čelil temnotám minulosti a dosáhl vytouženýho klidu. Příběh o mladé duši, co touží odpustit. Audioverze od Dívky bez tváře: https://www.youtube.com/watch?v=ryUQ1vtISzM