MixerMia: Aloha, aloha!!! Bananaboy123: Ty jsi co za pokémona? MixerMia: MixerMia, jméno mé Banaboy123: rád tě poznávám, MixerMio :) MixerMia: to je fajn, protože se mě už nezbavíš ;) ___ Příběhy, kdy Harry napíše dívce, tají svou identitu, což dívku po tomto zjištění rozlobí. Takto probíhá i tento příběh... ovšem Mia je... zvláštní a v něčem úplně jiná než ostatní ____ listopad 2017 - 13 000 reads listopad 2018 - 18 000 reads červen 2019 - 30 000 reads červenec 2019 - 42 000 reads (?!?!?!) srpen 2019 - 66 000 reads

Když ve svých dvaceti letech musela Hanabi pod tíhou zrady vlastního otce opustit chrám i svou zemi a vzdát se tak role váženě kněžky, aby si zachránila život, ještě netušila, že si o pár let později bude slušně vydělávat ve své vlastní společnosti zabývající se paranormálními jevy. Pod jménem Liščí kněžky ji zná spousta lidí a zároveň nikdo. A tak se jednoho dne dostane k případu vraždy v domě, který je přímo proslavený svou temnou minulostí a opředený duchařskými příběhy. Do cesty se jí postaví skeptický, narcistický detektiv, se kterým je nucena spolupracovat. A jak se zdá, bude to tvrdší oříšek, než by se dalo vůbec předpokládat. A co hůř - nic není takové, jak se na první pohled zdá. To platí především v případě, kdy je člověk pronásledován svou vlastní minulostí. První díl plánované trilogie pojednávající o neobyčejném životě liščí kněžky, žijící s obrovským nadáním, které je zároveň smrtelným prokletím.

Tori Bennetová se společně se svou matkou velmi často stěhuje z místa na místo a je kvůli tomu nucena zas a znovu procházet novými začátky. Je zvyklá, že na žádné škole nezůstane déle než rok, a tak se rozhodla, že se s nikým nebude sbližovat, aby ochránila sebe samotnou před bolestí z odloučení od přátel. Vytvořila si tak osobnost chladné a nedostupné spolužačky od které se každý drží dál. Jenže tentokrát nic nepůjde tak, jak plánovala. Tori uzavře dohodu, kterou možná nebude schopná dodržet. Dohodu měnící opakující se rutinu, kterou vždy procházela. „Je to jenom hra a jestli se objeví opravdový city, tak tohle všechno padne. Rozumíš? Nesmíš se do mě zamilovat." „Neměj strach. Jak bych se mohla zamilovat do člověka, kterého nesnáším?" Příběh čeká korekce a možné menší úpravy.

Bylo to jako sen, když mladičké Hazel spadlo do klína nemalé dědictví v podobě starého, kouzelného domu na vesnici. Domu, který byl obklopený záplavou vlčích máků, které Hazel vždycky tak milovala. Ač o svých vzdálených příbuzných, kteří jí dům odkázali, nikdy neslyšela, nebránilo jí to v tom, aby ho přijala s otevřenou náručí a ve svých jednadvaceti letech se odstěhovala se svou věrnou kočičí společnicí Nelliel do odlehlé vesnice, kde nikoho neznala. Její nadšení však nebude trvat dlouho, když zjistí, jaké děsivé tajemství na ni čeká. Když se nemožné stane možným a jedna neškodná hra spustí kolotoč nečekaných událostí. Příběh čeká v budoucnu korekce.

Říkala jsi, že miluješ jednorožce. Já ani nevěděl, co to slovo znamená. Příběh o lidech rozdílných, přesto o přátelích. O lidech bojující se společností a předsudky, zachycující běh času v krátkém leporelu pocitů a myšlenek jednoho uctivého muže. 1.9. - #3

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.