,,Co je to za šéfa, že ti může rozkázat, abys mu dal svou jedinou dceru?!" vyjeknu a začnu přecházet po místnosti sem a tam. ,,Je to někdo, kdo nám může hodně ublížit, pokud mu nevyhovíme," povzdychne si otec. ,,Udělej to pro svojí rodinu. Prosím," chytne mě za ruku a zahledí se mi do očí. ,,Jak moc může ublížit?" na sucho polknu. ,,Hodně," ,,Jak moc?" zvýším trochu hlas. ,,Může nás zabít," vydechne a celý můj žaludek se okamžitě scvrkne strachem. *14# v kategorii Romance - 9.2. 2018*

Myslela jsem, že dnes je druhý nejhorší den v mém životě. Měl se řadit hned za den, kdy mi můj strýc Marcus, otcův bratr, oznámil, když mi bylo deset let, že moji rodiče zemřeli při autonehodě... Kdybych jen tušila, co všechno mě ještě čeká dále. To jediné, co mi po nich zbylo, bylo nyní pryč. Otcova chlouba, jeho firma. Už není, nic mi nezbylo, jen oči pro pláč a vzpomínky na rodiče, které každým rokem více a více blednou. Ale já se tak lehko nevzdám, bude litovat dne, kdy se rozhodl náš rodinný podnik koupit. ______________________________________ Upozornění: Příběh obsahuje sexuální scény a vulgární výrazy. ______________________________________ #1hatetolove 14.10.2023

Typická slaďárna pro stejně romantické duše, jako jsem já. Zamilované scénky, sladké řečičky... Svět mladičké slečny má být přece zábava, ne? Jenže osud to tentokrát chtěl jinak. Připravil překážky, které se mnohým zdají nezvladatelné. Chce to silného jedince, aby se s tím popral. Zatím to vypadá na výhru, ale budoucnost je nevyzpytatelná. Že se život může změnit z hodiny na hodinu? Pravda. Protože v tomhle případě se to stalo ze sekundy na sekundu. Že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš? Nesmysl. V tomhle případě si tam slečna šla dát přímo relaxační koupel. Příběh slečny, co se musí poprat s nelehkým závažím. Těhotenství v raném věku. Dvacetiletá Zoe toho překonala už mnoho. Jak ale bude reagovat, když jí do cesty vstoupí muž, kterého tak dobře zná a z celého srdce proklíná? Co všechna ta bolest? Strach? Co její nynější život, který není zrovna procházka zahradou? Příběh poukazuje na život dívky, která se vyrovnává se sexuálním násilím a traumatem. Pokud se Vám téma nelíbí, nečtěte to.

Byla jsem dívka, která milovala ticho. Ne to prázdné, bolestné ticho, které zůstává po zradě nebo smrti. Ale ticho temné komory, kde jsem vyvolávala fotky, a ticho mezi tóny, když jsem hrála na piano. V těch chvílích jsem byla sama sebou - volná, klidná, nezávislá. Nikdo ale netušil, že pod tou jemnou slupkou žije něco jiného. Oheň. Vzdor. Touha nikdy se nepodřídit. A pak přišla ta noc. Otec mě vyměnil za vlastní život. V jednu chvíli jsem byla jeho dcera, v další jsem patřila jemu - Andreasi Morettimu. Muži, jehož jména se v podsvětí vyslovovala jen šeptem. Řím mě přivítal jinak, než jsem čekala. Chladně, kamenně, jako by mě testoval, jestli vůbec přežiju. Ale Andreas... on nebyl jen boss. Byl ticho, které se nedalo přečíst. Byl klid před bouří. A já netušila, co se stane, když mě tou bouří nechá projít. Bydlel se svou sestrou Biancou, jejím manželem Matteem a jejich malým synkem Lucou. V domě, kde jsem měla být jen připomínkou zrady. Ale postupně jsem poznávala, že i mezi kamennými zdmi lze najít místo, kde se dá dýchat. Nechtěla jsem se mu podřídit. Chtěla jsem odejít, najít vlastní cestu. Jenže on mě viděl jinak. A já brzy zjistila, že právě to mě děsilo nejvíc - že mě viděl doopravdy. Že pod mým vztekem, pod ironií a vzdorem, našel to, co jsem sama v sobě potlačovala. Slabost. Touhu. A cit. Nepatřila jsem do jeho světa. Jenže když jsem tam přišla, něco se změnilo. Nejen ve mně. Přišla jsem jako výkupné. A odešla jsem jako jeho slabost. --- Když se démoni snaží žít jako lidi, svět se jim často vysměje