Nechtěla jsem být jen dalším prostředkem k dosažení co největší moci. Můj otec a vlastně i bratři byli vždy jiní. Byla jsem jen připomínkou naší matky, jeho lásky. Už to tak nechci, nechci být jako duch, který nemá žádný názor a musí poslouchat každé slovo jiných. Jeden obyčejný den v parku vše změní. Nejen malý chlapec, který si ke mně přisedne, ale hlavně jeho otec, který si myslí, že musí být po jeho. Jenže se plete a možná je to poprvé, co jsem tak vyjela a i on je překvapený, že mu někdo odporuje. Pocit, který mi nedává spát mi svírá tělo. Ocitám se ve světě, kde nemám být, ve světě, který je jejich. A přesto je ten svět i můj, jen jsem pečlivě skrytá. Lži jsou jen pro ochranu, přesto je v tomto světě pravda úplně vším. Pravda, kterou si nechci přiznat a hlavně ne v souvislosti s ním.