Sbírka Ostravské Poezie autorová hynutí, nad oblakem smogu, kouře, líhnou se démoní drobotní.

Příběh krátký, slova lyne, jsem si jist, že poznám silné. Syne můj, dej mi hlas, já zvednu z trav ten mokrý klas.

Mladý elektrikář Adam (22) vede nenápadný život v Ostravě. Politika ho nikdy nezajímala - dokud nezačne praskat okraj reality. Ve fiktivním světě roku 2027 se agresivní Východní totalitní federace (VTF) rozhodne „očistit" Evropu a upevnit svou moc. Útokem na Polsko začíná třetí světová válka, která připomíná temné stíny té druhé. Následují invaze, propaganda, dezinformace, systematické označování „nepohodlných" lidí - studentů, intelektuálů, vlastenců, svobodně smýšlejících občanů. Když Ostrava padne pod okupační správu, Adam ještě dál montuje rozvody a bezpečnostní systémy v domech, úřadech a improvizovaných stanovištích. Právě díky své profesi vidí, co většina lidí nevidí: - jak se lidé mění ze strachu, - jak se sousedé udávají, - jak propaganda rozežírá rodiny, - jak ticho dokáže být hlasité.

Tato sbírka textů a básní je v podstatě temnou kronikou lidské krutosti, nevyhnutelného trestu a fatalismu. Pokud bych to měl shrnout do jedné věty: Je to literární zamyšlení nad tím, že lidské hříchy (chamtivost, zrada, manipulace) se vždy dříve či později vrátí jako drtivá odplata. V textech najdete zastoupeny dva hlavní druhy: ​Lyrika: Zejména v úvodních pasážích, kde autor vyjadřuje své pocity, názory na systém a vnitřní rozervanost. ​Epika: Básně Laňka a jizvy a Zlato a plyn mají jasný děj, postavy a časovou posloupnost. Jsou to v podstatě příběhy ve verších. ​Lyricko-epické útvary: To je pro tuto sbírku nejpřesnější označení - příběh je vyprávěn pomocí básnických obrazů. Literární styl a umělecké směry: - Dekadence - Surrealismus - Symbolismus - Naturalismus Cizí komentář k dílu: Sbírka působí jako moderní lidová démonologie. Autor má velmi specifický, syrový styl - nebojí se vulgarismů („drbal varlata"), naturalistických popisů (hnis, výkaly, trhané maso) a archaických obratů.