popis knihy: Emma Brooks měla přesně naplánovanou budoucnost. Dokončit studium kriminalistiky na prestižní univerzitě v Chicagu, získat místo u FBI a dokázat všem, že na to má. Láska do jejích plánů nikdy nepatřila. Nathan Carter je bývalý agent FBI, který po tragické události opustil službu a přijal místo profesora kriminalistiky. Na univerzitu přichází s jediným cílem - učit, držet si od studentů odstup a už nikdy nedovolit, aby city ovlivnily jeho život. Od jejich prvního setkání je mezi nimi cítit napětí, které ani jeden nedokáže vysvětlit. Každá přednáška je plná slovních přestřelek, provokací a pohledů, které trvají o vteřinu déle, než by měly. Emma je jedinou studentkou, která se mu nebojí odporovat. Nathan je jediným mužem, který v ní dokáže probudit něco, co nikdy předtím necítila. Jenže některé hranice existují z dobrého důvodu. On je její profesor. Ona jeho studentka. A kdyby se kdokoliv dozvěděl pravdu, mohli by přijít o všechno. To, co začalo jako zakázaná přitažlivost, se postupně mění v lásku, kvůli které budou oba nuceni riskovat svou budoucnost. Když se navíc jejich život obrátí vzhůru nohama mnohem dřív, než čekali, budou muset zjistit, jestli je jejich vztah dost silný na to, aby obstál proti pravidlům, tajemstvím i lidem, kteří jim nepřejí. Protože některé dveře, jakmile se jednou otevřou, už nikdy nejdou zavřít.

Zakázané ovoce chutná nejlépe...

Nikdy v životě o ní nezavadil jediný kluk. Ani o to nestála, vždyť láska pro ní bylo jenom obyčejné slovo napsané v nějaké knížce. A pak pojede na tábor... na žádném táboře nikdy nebyla a ani nechtěla. Nestála o to, navazovat nová přátelství. Stačili jí její úžasní přátelé u ní doma. Ovšem i tyto tři týdny, které první považovala za nejhorší v životě jí můžou obrátit život vzhůru nohama. Potká nové přátelé i její první lásku. Jenže život není pohádka a osud nastaví i překážky... _________________________________________ V prostředí třítýdenního prázdninového tábora šestnáctiletá Summer Hunterová konečně zažije nejen radost, přátelství, lásku a štěstí, ale i smutek a zklamání. Čtěte a zjistěte, jak to bylo.

Druhý díl Řízeni adrenalinem! „Blbečku." Zašeptala jsem podmračeně jeho směrem. „Proč ses rval?" Pokývla jsem na něj hlavou, aby se dal do vysvětlování. „Na tom nezáleží." Zamumlal mrzutě. „Seš dobitej jako pes, takže je jasný, že na tom záleží." Vyvrátila jsem mu a zkontrolovala tu ránu. Už se pomalu ani netekla. Ani nevypadala, že bude potřebovat zašít. „Jestli tě to uklidní, ten druhý dopadl hůř." „Otřepaná to fráze, ale toho druhého jsem viděla a mohu říct, že jste na tom asi tak na stejno." Mykl nad tím lhostejně rameny. Přelepila jsem mu obočí náplastí a začala mu otírat zakrvácený nos. Zaplať pán Bůh, nevypadal zlomeně. „Tak mluv." Pokývnutím hlavy jsem ho znovu vybídla k řeči. Ne zrovna nadšeně se nadechl. ... Jedná se o pokračování příběhu Řízeni adrenalinem s odstupem pět let. Doufám, že se vám bude příběh líbit alespoň z poloviny tak jako jeho první část. Varování v příběhu se objevují vulgarismy, sexuální scény a gramatický chyby.

Jak moc velká pravděpodobnost je, že se vám splní vaše největší sny? Danielle měl vždy sen být kapitánem hokejového týmu a dostat se až do NHL. Chtěl být nejlepší a slavný. To byl jeho sen. A ten se mu i splnil. Mia měla vždy sen být kapitánkou volejbalového týmu. Netoužila po slávě, ani po moci. Měla jen jediný sen, který se jí bohužel nesplnil. Avšak ona se nikdy nevzdá. Za svůj sen chce bojovat. Co se stane, když se střetne na parkovišti s bandou hokejistů, kterým kraluje jejich egoistický kapitán?

Už od mala pro mě byla gymnastika a hudba důležitá. Ve sportovní hale jsem byla jako doma... Až do toho osudného momentu. Až po smrti mojí matky jsem si začala uvědomovat, kolik lidí v mém životě bylo naprosto zbytečných, kolik lidí mě ve skutečnosti nenávidí, kdo je skutečný přítel a kdo ne. Hlavně jsem si ale uvědomila, že sport, kterému patřil celý můj život, vlastně nebyl tak skvělý, jak jsem si myslela. V té době jsem si řekla, že se ke gymnastice už nikdy nevrátím. A teď, necelý rok poté, jsem tady, na jiné škole a v jiném městě, které přináší nové situace, zážitky a nabídky...

Tak moc se snažíte zapomenout na minulost, že začínáte mít pochybnosti o tom, že je to vůbec možný. Nejde to. Nejde to, když máte každý den před očima úplnou kopii člověka, se kterým jste prožili tu nejkrásnější a zároveň nejhorší noc v životě. Když už si konečně uvědomíte, že je to nemožný, nečekáte, že to může být ještě horší. A to tak, že osoba, na kterou se snažíte zapomenout, se vám objeví v životě takovou náhodou, což snad nemůže ani být realitou. Začínáte si uvědomovat, že to celé nebyla náhoda, ale osud. Osud tak krásný a zároveň přirozený, že konečně zjistíte, jak láska a pouto mezi dítětem a rodičem může být natolik silné, že tomu nejde zabránit.

Maddie Greyová je 19ti letá dívka, která žije jen se svými pěti sestrami na Floridě. Právě nastupuje na novou školu, kde touží poznat nové lidi a spřátelit se. Jared Scott je 19ti letý kapitán hokejového týmu. Je to typický lamač dívčích srdcí a jakmile spatří Maddie, touží dostat do sbírky i ji. Jenže nic nebude tak jednoduché jak se zdá. Ona si totiž brzo uvědomí, že Jareda zná už z dřívějška a že na něj nemá zrovna dobré vzpomínky. Překonají tihle dva společný zážitek z minulosti a jejího nového přítele Wesleyho? PS: Je to můj úplně první příběh, takže je v něm spousta nereálných, divně napsaných věcí, které už bych dneska nenapsala. Nejradši bych ho smazala, ale pořád je hodně čtený a oblíbený, tak vám ho tu nechám, ale radši doporučuju moje další příběhy.

„Jdeš tancovat?" Zeptal se jí a nechal jí dopít jeho pivo, které mu vytrhla z ruky. „Jasan, Kira by mě tu stejně nenechala celý večer jen tak postávat." Mikla útlými rameny. „To tvoje tancování spíš připomíná předehru dvě vteřiny před šukačkou. Ví vůbec vaši, že ještě nejsi v postýlce a dávno nesvíráš plyšového medvídka při spinkání?" Žvatlal jsem na ní jak na mimino. Bylo na ní vidět, že do teď o mé přítomnosti neměla ani páru. Můj hlas jí na chvíli zarazil, ale rychle se zapamatovala a s falešným úsměvem se ke mně a klukům otočila. „A ví policajti, že svou jízdou ohrožuješ nevinné babičky na přechodu?" Ušklíbla se a přiklonila se blíž ke klukům. „Pánové, neříkejte mi, že jste zase s tímhle tím," prstem zakroužila směrem k mé osobě. „Zase přijeli." Snažila se šeptat, ale musela mluvit dost na hlas, aby překřičela okolní hudbu. „Viděla jsem ho řídit a není to zrovna dvakrát hezký pohled." Jack s Joem to nevydrželi a vyprskli smíchy. John se snažil zadržet smích, ale pohrával na plné čáře, za to Mark se nestydatě řehtal na celé kolo. ... Tenhle příběh není ničím originální. Je psán pro duše, co si chtějí odpočinout od vážné literatury a hledají jen něco nenáročného, co jim zpříjemní čas. Jedná se o můj první pokus o psaní z pohledu jeho a jí, tak třeba si to někdo přečte... v příběhu se vyskytují: gramatické chyby, sexuální scény, vulgarismy atd...

Garrett Fitzgerald žije jen pro hokej. Na vysokou chodí hlavně kvůli tomu, že může hrát za tamní univerzitní mužstvo. Dokonce v něm působí jako kapitán. Cassie Evansová je srdcem umělkyně. Kreslí, čte, hraje na klavír a fotí. Miluje svůj klid a úzký okruh přátel, sportovní část vysoké, na kterou dochází, jde úplně mimo ni. Alespoň do chvíle, než jí v hodině fotografie učitel zadá úkol nafotit celý hokejový tým a speciálně jeho kapitána pro školní časopis, který o něm píše článek. Garrett si už před lety zakázal na lásku jen pomyslet, zatímco Cassie touží po lásce jako z románů. Jejich postupně rostoucí přitažlivost je něco, s čím ani jeden nepočítal. A co jim rozhodně jejich představy o budoucnosti komplikuje.