Rabastanovým údělem bylo přijmout Znamení a stát se Smrtijedem. Aspoň tak to bylo plánováno. Ve chvíli, kdy ale stojí proti samotnému Pánovi zla, přijmout prostě nedokáže. Shodou šťastných náhod se ocitá tváří v tvář Lily Evansové, bystrozorce, která stejně jako on prchá před sebou samotnou. Lily se tak rozhodne zachránit Rabastana a pomoct mu s útěkem přes hranice, než ho dostihnou Smrtijedi. Jenže i jí se začíná ztrácet pevná půda pod nohama a Pán zla možná není tak daleko, jak by se na první pohled mohlo zdát...

Vítejte ve světě, kde je nezákonné být single. Lenka Datlová na Valentýna, kdy probíhají největší kontroly, zůstala sama. Její nejlepší přítel si našel oficiální přítelkyni a ona musí co nejvíce improvizovat. To by ale nebyl osud, kdyby jí do cesty nepřipletl Tomáše, který jako kdyby přesně vypadl z povídání o jejím fiktivním muži. A tak ti dva vytvoří dohodu o domluveném partnerství aby předešli problémům. Jenže jak lehce dokáže dohoda přerůst v opravdové city? Vytvořeno na základě tématu č. 69: „Odcházíš z obchodu s lego kyticí v krabici, protože jsi opět na Valentýna sama, když v tom do někoho narazíš." pro Slovotvůrce 2o26

SÉRIE: Propletené osudy - 10. díl. "Každý z nás je středem svého osudu a ten se rozvíjí s každým naším rozhodnutím a mísí naše osudy navzájem." Nechtěla, aby ji někdo zachraňoval. Chtěla jen, aby si ji někdo vybral. Petr Popper patří nebi. Byl zvyklý na přesné letové plány, kontrolky a jistotu, že každý vzlet má své přistání. V oblacích věří přístrojům. Na zemi nevěří ničemu. Nelétá jen s dopravními letadly. Létá i životem bez slibů a bez přistání. Nepřipoutává se. Nepřistává na dlouho. Vyhýbá se závazkům stejně obratně jako turbulencím. Natálie Grafová si vždycky vystačila sama. Nikdy nikoho nepotřebovala, aby ji zachránil. Znala jen práci pro své dva milované bratry. Čísla, tabulky a rozpočty. Potřebuje jistotu, pevnou zem pod nohama a někoho, kdo zůstane. On věří ve svobodu. Ona ví, že každý let může skončit pádem. Láska s pilotem znamená víc než jen vzlétnout. Znamená naučit se žít s tím, že se může kdykoli ztratit za obzorem. Na Valentýna byla zase sama a tak si koupila lego kytku a napsala seznam věcí, které chce jednou v životě prožít. Když ale Petr najde její seznam přání, rozhodne se pro něco nečekaného. Vzít její přání jako letový plán. Splnit je. Jedno po druhém. Bez plánu. Bez garance bezpečného přistání. Jenže některé lety nejdou řídit autopilotem. A některé pády bolí víc než ty z výšky třiceti tisíc stop. Protože tenhle seznam není o dobrodružství. Je o tom, jestli si vás někdo vybere jako svou cílovou destinaci. A vybrat si znamená zůstat, i když jste celý život patřili nebi. A zůstat znamená riskovat všechno. Příběh vznikl v rámci soutěže Slovotvůrci 2026 primárně na téma: 80. Jednoho dne sis napsala seznam věcí, které bys chtěla v životě splnit či zažít. Je na čase se do toho pustit.

Dle legendy spadne jednou za tisíc let na zem zalitou polární září hvězda zvaná Uten. Na koho se usměje, toho čeká v životě štěstí. Jenže aby se tak stalo, musí nejprve najít to, co jí chybí. Mladý kovář. Padlá hvězda. Ďábel, který se zrodil ze země. Kdo z tohoto tria vyjde jako vítěz? A kdo se stane další obětí Půlnočního lovce? . . . Slovotvůrci 2026: "Pomsta je nejlepší motivace." Nebo snad ne? Doprovodné téma: "Měli jsme radši sedět na zadku."

Daleko na severu, kde Vánoce nejsou žádná pohádka, ale tvrdá dřina, dostává mladá Noelle Klausová konečně šanci zazářit. Nastává chvíle, na kterou se tolik těšila - nastupuje na praxi v otcově firmě, která každoročně plní zázraky po celém světě. Realita se však i tady, na nejkouzelnějším místě světa, od snů dost liší. A Noelle brzy zjišťuje, že být Klausovou dcerou znamená víc očekávání než výsad. Finn o žádných cestách ani snech nepřemýšlí. Stará se o sobí letku, plní úkoly a ví, že v Klausově světě má každý své místo - a že některé hranice se nepřekračují. Občas je však těžké rozlišit, kde končí povinnost a kde začíná něco, co se do žádného pracovního plánu nehodí. Na místě, kde se plní přání milionům lidí, si totiž ne každý může dovolit to své. Příběh je psaný pro soutěž Slovotvůrci 2026 a jeho hlavní vybrané téma je: Věděla jsem přesně, co chci, ale najednou jsem byla zděšená, že to mám dostat. (Stephenie Mayer, Zatmění)

„Blízkost je nebezpečná. Nutí nás nést výrazně víc, než jsme původně plánovali." Každý její dotek něco stojí. Odebírá, aby lidem bylo lépe zatímco sama ztrácí pevnou půdu pod nohama. Ale nepřestává, nedává o sobě vědět, jen koexistuje v lidské společnosti, aniž by kdokoli věděl, co umí. Adina se nepovažuje se mesiáše, ani hrdinu, pouze dělá to, co jí svět přiřknul už od narození. Vidí smutek každého, na koho byť jen pohlédne a dokáže situaci přečíst ještě dřív, než promluvíte. Pro ni téměř nejste lidmi, jen nekonečné nádoby modré barvy, jejíž každý odstín má přiřknutý jinou hloubku. Ve spektru blankytně modrého, lehkého smutku až po modročerný, traumatický smutek. Nese břímě všech, o kterých se rozhodne, že jim pomůže, ale i to má svou cenu. Cenu, kterou by málokdo zaplatil a Adině se nevyhne. I proto se ocitne před rozhodnutím pomoci dívce, jež má celý hrudník zalitý do modročerného pláště. Taková pomoc něco stojí a ona si poprvé v životě není jistá, jestli svou schopností pomáhá, nebo ubližuje. Poprvé v životě si musí vybrat, jestli smutek nechá jeho majiteli, nebo se rozhodne pomoci a ublížit tím ještě víc. | Slovotvůrci 2026 | | Téma 44. Tvůj dar je zároveň tvým největším prokletím | | 3. 2. 2026 - __. __. ____ |

Bohové jsou mrtví. Ale Sian se právě probudila. Uvězněná v kameni, zapomenutá časem. Sian strávila dvě století jako němý svědek úpadku světa. Viděla zkázu své Akademie i zrod monster, která teď terorizují zbytky lidstva. Viděla vzestup kultu Bílé bohyně, která svou moc staví na strachu a lžích. Stačila však kapka krve malého chlapce, aby v kamenném těle znovu zažehl život. Sian se vrací do světa, kterému už nerozumí, ale který zoufale potřebuje někoho, kdo se postaví falešným prorokům. Prach z jejích dlaní ještě nestihl opadat a ona už ví jedno: Pomsta je nejsilnější motivace. --- Téma: 92. Všichni zapomněli na bohy. Dokud se nevrátili mezi nás. + 14. Pomsta je nejsilnější motivace. Autor obálky: @NanaRavenscroft Grafika: @kim__cami

Lidstvo pochopilo srdeční tlukot Měsíce. A to způsobilo, že moře a oceány zdivočely. Environmentální specialistka Nového světa Nixi Hohenheim respektuje přítomnost, ale myslí také na budoucnost, v níž mohou lidé a vodní koně - pro lidstvo nepochopitelné a nepolapitelné zrůdy - koexistovat vedle sebe. Zato katastrofický profesionál, odnož kodexu hasičského systému, Murphy Hathaway žije v přítomnosti, ve které používá mstu a nenávist jako zbraň ve zničení řádu vodních koní. Vysoká inteligence při pohledu do budoucna a nenávist při pohledu do minulosti se nemohou utkat tváří v tvář - ale ten okamžik nastane, jakmile jsou požádáni o spolupráci na zatajovaném vyšetřování, v němž se normy, přesvědčení a pravidla Nového světa tříští. Zamlčovaná situace, která ovlivnila život lidstva na planetě Zemi. Situace, která nás donutí myslet na budoucnost, přítomnost... i minulost. 🌀 # katastrofické & filosofické sci-fi # kelpie [ adís okami, 4. únor 2026 ] psáno v rámci výzvy Slovotvůrci 16: „Peklo je prázdné, ďáblové jsou mezi námi."

Každý z nás může spadnout až na dno. Do místa, kde rozum ustupuje bolesti a kde se myšlenka na pomstu začne zdát jako jediné řešení. Existuje ale oddělení, které se nesnaží vrahy chytit, ale zastavit. Jejich úkolem je jediné - zabránit lidem, aby se jimi vůbec stali. Paul a jeho tým sledují ty, kteří balancují na hraně. Hledají varovné signály, analyzují motivy a snaží se zastavit zlo dřív, než se narodí. Jenže Patrick není obyčejný případ. O svých plánech mluví otevřeně. Pomstu vidí jako jediné řešení. A Paul ví, že tentokrát na to sami nestačí. Bude muset požádat o pomoc muže, který už vraždil. Protože někdy je největším nepřítelem člověk, který ještě nezabil - ale už se k tomu rozhodl. 14. „Pomsta je nejsilnější motivace." - Stieg Larsson

Dílo je psané pro soutěž Slovotvůrci 2026. Téma č.: 60 Rozhodl/a ses sama poprvé jet do zahraničí na několikadenní událost, kterou ti všichni rozmlouvali.