,,Už jsi v bezpečí. Už jsi u mě,'' zašeptal ten neznámý a já se od něj odsunula dál. ,,Kde? Kde jsem?'' ptala jsem se roztřeseně a pohled mi spadl na mé tělo. Byla jsem navlečená do těch stejných volných šatů, jaké měl na sobě on. Chtěla jsem křičet, protože jsem nic z toho nechápala, a měla jsem takový dojem, že se mi to celé jenom nezdá a že ani po štípnutí se do zápěstí mě to nevykopne do reality v mém pokoji. ,,V nebi přece. Tam, kam patříš.'' Pokračování knihy - Tam, kde je bolest normální cover mi udělala skvělá: @cherrystyles- 🖤

Na svět se rodí spousta typů lidí. Lidé hloupí, chytří, ambiciózní, atraktivní, oškliví, hodní, zlí, nevděční... No, a pak jsem se narodila já. Neustále podezírám toho nahoře, že jsem se tu ocitla omylem, ale zjevně se to přesně takhle stát mělo. Říkejme tomu třeba osud, protože nejsem zrovna případ, kterej se každou chvíli projde po zemským povrchu s vědomím, že ho vyráběli rodiče v ložnici. Příběh šestnáctileté dívky se zvláštní schopností prožívat bolest za ty, které miluje. Za svou rodinu, blízké přátelé a... za něho.

Narodili se ve stejný den... Odmalička vyrůstali spolu... Vypadají úplně stejně... A přesto je každý úplně jiný... Harry, ten starší, měl vždy všechno... Dostal vždy to, co chtěl... Edward, mladší jen o pár minut, to naopak díky němu vždy ztratil... Přijde nová dívka... Chytrá, talentovaná a přesto trochu stydlivá... Pro Edwarda se stane vším... Pro Harryho se stane další výzvou... --------------------------------------------------------------------- (fanfikce o Harrym napsaná v mých čtrnácti)

,,Harriet Stylesová, uvidíme se po škole v mém kabinetu." ,,Ale profesore Tomlinsone.." Harry se bude navždy proklínat za to, že svěřil svou budoucnost do rukou své sestře. Teď se jeho sen o studiu na prestižní Royal academy of art rozplynul. Ale když Gemma zjistí, že akademie nabízí poslední místo pro nadanou dívku, rozhodne se pro bláznivý plán.. 11. 4. 2017 #1 v kategorii Fan Fikce 5. 4. 2017 #2 v kategorii Fan Fikce

,,24.12 se můj svět roztříštil na kousky. Stala se ze mě omega." V den 18 narozenin se Louisův svět nadobro změnil. Mezi lidstvo je vypuštěn virus které od základu změní jejich DNA. Lidé přestanou existovat. Najednou se celý svět musí vyrovnat se skutečností, že se lidstvo rozdělilo na alfy, bety a omegy. A Louis se musí vyrovnat s tím, že musí celý svůj život zasvětit své budoucí alfě. Za zdmi výcvikového centra se pokouší o útěk a vzpouru, ale jeho osud se zdá již předem zpečetěn. Svět ovládli alfy a omegy ztratili svá práva na život. 25.12 #88 v kategorii Fan fikce 26.12 #59 v kategorii Fan fikce 30.12 #58 v kategorii Fan fikce 03.01 #44 v kategorii Fan fikce 18.01 #22 v kategorii Fan fikce 23.01 #14 v kategorii Fan fikce 26.01 #8 v kategorii Fan fikce

V norských lesích žije dvoumetrový muž s dvěma černými dogami, se znetvořenou pravou polovinou těla, kterou skrývá pod maskou a černým oblečením, a nehezkou minulostí protkanou násilím, krádežemi a zabíjením. Do ponurého života mu vstoupí jeho úplný opak a udělá mu z něj cestu za něčím hezčím, co ve svém životě dosud neměl šanci poznat. ✝️ ,,Nikdy,'' zasyčel. ,,Se nedotýkej mojí masky.'' I přes velké množství alkoholu v krvi, mi to zvládl říct srozumitelně a jasně. Najednou mým tělem prostoupil chlad a mně přišlo, že tahle stránka jeho osobnosti je ta nejhorší. Ta bezcitná, ta, která nezná meze. A já svěsila ramena a povzdechla si, protože jsem se najednou cítila hrozně malá. ,,Proč? Myslíš, že se tě budu bát?'' vyčtu mu to otázkou a v jeho očích se blýskne smutek. Podívá se jinam a zatne čelist, takže si můžu prohlídnout její ostře řezaný tvar. ,,Není to hezký, Maličká. Dokonce odporný. Každej den, když se bez tý masky vidím, bez oblečení a všeho... nemůžu uvěřit, že to jsem já. Dřív jsem měl na prstě jakoukoli holku, na kterou jsem si ukázal. Měl jsem sebevědomí, měl jsem se kurevsky rád. Teď trpím hořkou sebenenávistí a snažím se s tím vyrovnat. Ale kdybych to ukázal tobě, to malý sebevědomí, co mi ještě zůstalo a co mě dohnalo k tomu políbit tě a sahat na tebe a říkat ti všechny ty věci, by se úplně rozpadlo. Viděl bych v tvým pohledu odpor, viděl bych strach, znechucení, lítost... kombinace, který bych neunesl. Omlouvám se za to, že jsem tě vyděsil, ale přísahám, že nikdy nedopustím, aby se to stalo,'' řekl a pak se na mě zase zadíval. Tak moc si tím ubližoval. Tím, že si nedokázal připustit, že by ho mohl mít rád někdo víc. ✝️ Upozornění: V příběhu se vyskytuje mnoho násilí a vulgarismů. (13+) Příběh je inspirovaný pohádkou Kráska a zvíře. (fanfikce na Ha

Mladý Omega je rozhodnutý utéct od své smečky, kde to už nezvládá a doufá, že nalezne nový život. Najde toho mnohem více, než očekával. RPG příběh: -@_LarryLS1_ -@Lady_Me155 15. 11. 2016 × 15. 3. 2017 #1 in FF 15. 6. 2017 ✔

"Budeš můj mistrovský kousek." "Ani nevím, co mám dělat." "Svlékni se." "What is done in love, is done well." "I dream of painting and then I paint my dream." - Vincent van Gogh |#16 Fan fiction|

Čtyři neškodná, nevinně vyhlížející písmenka. Nic víc, nic míň. A i přes to mohou být pro někoho nepochopitelnou úchylkou, pro jiné životním stylem.