Každý to známe. Kniha plná ironických keců, jedné strašně "vtipné" holky. -Dokončeno.

Už se vám někdy stalo, že vás někdo opravdu vytočil a vy jste ho chtěly řádně urazit a naštvat? Ano? Naučím vás pár dost dobrých stěrů!!! ❌UPOZORNĚNÍ ❌ -Některé stěry obsahují sprostá slova ❌Level blbosti nemá meze❌ Cover by: @stupiditia Ještě jednou pro jistotu opakuji, stěry nejsou vždy moje. Na začátu kapitoly v levém horním rohu jsou označeni lidé, kteří mi stěr nějakým způsobem zaslali. Toto je pouze taková sbírka. Děkuji za pochopení. 7.1. 2017---100K 😍lidi tak jsme společně daly 100K 💖❤ moc vám děkuji blázni!!😄😘 18.2. 2017---200K 😍💖❤ 9.3. 2017---250K 😍💖❤ 25.3. 2017---300k😍💖❤ 1.4. 2027---350k😍💖❤ 9.4.2017---400k😍💖❤ 16.4.2017---450k😍💖❤ 19.4.2017---500k😍💖❤ 24.4.2017---550K😍💖❤ 2.5.2017---600K😍💖❤ 7.5.2017---650K😍💖❤ 13.5.2027---700K😍💖❤ 21.5.2017---750K😍💖❤ 27.5.2017---800K😍💖❤ 1.6.2017---850K😍💖❤ 10.6.2017---900K😍💖❤ 16.6.2017---950K😍💖❤ ______________________ | 24.6. 2017---1M 💞💘| -----------------------

Chceš někoho nasrat, ale nevíš, co použít za přirovnání a nebo nevíš vůbec jak. Tak jsi tady dobře, pokusím se ti pomoct!

Pochopí jen Lolkaři ^-^♥

Bez vedlejších úmyslů jsem si začala psát deník, až jsem jednoho dne zjistila, že roky zaznamenávám vývoj vlastního duševního onemocnění. A tak neúmyslně vznikla autobiografie necenzurovaně odhalující všední život očima skrz diagnózy a stigmata s nimi spojená.

Přesně za třicet minut spáchám sebevraždu. Tak zněla zpráva, kterou dostala Stephanie. První si myslela, že si z ní jen někdo dělá legraci, ale potom si řekla:,,A co když ne?" Proč? odepsala - - - - - Přesně za třicet minut spáchám sebevraždu. Tak zněla zpráva, kterou Kyle poslal na náhodné číslo v domnění, že ho ten člověk bude ignorovat. Ale ten někdo odpověděl. Proč? Když už to někdo s životem úplně vzdá, jak ho chcete za pouhých třicet minut přesvědčit, aby to nedělal? Za cover moc děkuji @JoyMcGee :) Než tohle odsoudíte, musím vám říct, že se nejedná o texting! Ano, zprávy tam hrají důležitou roli, ale zabírají malou část příběhu, vždy jen pár vět na začátku kapitoly. Jinak je to normálně psaný příběh :)

,,Už nechci dělat další chyby! Už nechci cítit tu bolest!" rozbrečí se. ,,Tak je nedělej. Já ti pomůžu. Nedovolím, aby tě něco bolelo. Miluju tě, chápeš?" pohladím ji po vlasech a políbím ji. ,,Řekni mi proč. Proč miluješ zrovna mě?" zahledí se mi do očí. ,,Protože si silná, ale zároveň i slabá. Protože se umíš bránit, ale taky potřebuješ, aby tě někdo chránil. Protože umíš milovat, ale zároveň chceš být milována. Protože si nádherná, ale nemyslíš si to o sobě. Miluju tě, protože si sama sebou a když jsi mi poblíž, cítím se nejlíp na celým tomhle zasraným světě!"

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Sama sebe jsem se snažila přemluvit, že nejsi šťastný, že dívka na tvém klíně je má náhrada. Že pořád prahneš po mně. Sama jsem ale myslím věděla, že si to nalhávám, a že jsem od tebe toho chtěla moc.

Naše láska byla pouze iluze. *Inspirováno textem na tumblr*