||pod pražským nebom|| šesť výnimočných stretnutí jedno výnimočné dievča

Dear whoever you might be, I hope someday you'll find this and know that this is everything I didn't say. Copyright © 2015 by CielloMaxin Highest ranking: #11 in Poetry #7 in poetry - 10/9/16 #5 in poetry - 10/11/16 #4 in poetry - 10/29/16 DISCLAIMER: I do not own the photos I use for the covers of my books. All credits belong to their respective owners.

catfish : someone who pretends to be someone they're not on the internet • all images/gifs are from tumblr, they are NOT mine unless i say so!!!! • you can check out some translations in my "catfish translations" reading list :-) • (highest rank: #1 in fanfiction) (@emcartwright took the picture I used as the cover so creds to her!) ❤️

" who are you and why does all of 5sos follow you? "

Park Chanyeol se stěhuje s jeho sestrou Yoorou a s matkou z malé vesničky do velkoměsta. A to znamená nová škola,nová přátelství, zklamání a možná nová láska..

Srdce mi začalo bít jako o závod. Snažil jsem se popadnout dech ale marně, všechna snaha byla k ničemu. V krku mě tlačil obrovský knedlík a ústa mi najednou vyschla. Hlasitý zvuk tlukotu srdce se mi tlačil do ušních bubínků, jako by chtěl vyskočit ven a říct všem, co se uvnitř mě vlastně děje. Možná by to tak bylo lepší, protože ani já sám jsem netušil, co se právě odehrává. Všechny svaly v těle se v jednu chvíli napnuly a v druhou se zase stočily jako klubíčko provázku. Do těla se mi snažili dostat neviditelní červy, kteří si pomalu prokousávali svou cestu. Ale nebolelo to tím obvyklým způsobem, když se třeba říznete nožem do prstu. Ta bolest vycházela odněkud zevnitř, odněkud, kde jsem netušil, že vůbec něco může tak moc bolet. Vše kolem mě se přibližovalo a zároveň vzdalovalo. Lidé mluvili moc nahlas a pak zase moc potichu. Před očima se mi mihotaly malé skvrnky a na chvíli jsem musel zavřít oči, abych jim nedovolil se přiblížit moc blízko a nevklouznout mi do hlavy. Myslel jsem, že umírám. Čekal jsem, že tohle je ta poslední chvíle, o které se všude tak píše. Ta, kterou vídáváme v televizi u mnoha lidí. Jenže tak by to bylo až moc lehké. Byl to pouze panický záchvat. Jenže copak tohle někomu můžete říct? Copak tohle vše dává smysl? Copak by vůbec někdo poslouchal a rozuměl? Nikdo nikdy nerozuměl, protože něco takového ani slovy popsat nejde. Ať se už snažíme sebevíc, pocity nikdy nejdou přesně vyslovit nebo vyjádřit. Nikdo se nikdy opravdu a stoprocentně nedozví, jak se vlastně cítíme. Možná že ty budeš ten první, kdo konečně pochopí.

Citáty pre tých, ktorí sa nevidia v citátoch o kráse života. Pre vás všetkých, ktorí vidíte svet inak

Nezabudni použiť, toto je tvoja záchrana v najhoršom, nemusíš mi ďakovať že som všetko spísala za teba 😉❤ cover by EmmeyDallas :D

Názov hovorí za všetko.

„Nejak ti nerozumiem. Nevyznávam sa v tebe." „Možno to je tak lepšie." -- Možno som si k nej nikdy nemal prisadnúť. Možno by bolo všetko lepšie.