Jak název říká - rady, tipy, triky, stížnosti a všechno možné, na co si dát pozor při psaní fan fikcí... A vlastně nejen těch. Jinými slovy, tohle vzniklo za účelem, abych si mohla postěžovat na všechny ty chyby v textech, které mi drásají nervy. A oči. A taky abych si poplakala nad šílenostmi, nad kterými mi zůstává rozum stát. [Můj úmysl NENÍ někoho urazit. Všechno vevnitř jsou mé vlastní názory, které jsem se rozhodla sdílet se světem.]

Všemožné dextrany a sacharosa. Aneb všelijaké nezajímavé věci od autorky, týkající se jí, názorů a doporučení. Také velké množství starých prehistorických pisatelských počinů pro zasmátí, především nedokončených. Co je ještě jakš takš k světu a dokončené, lze si přečíst na mém druhém účtu @alfa-helix. Upozornění - needitováno, kdo by editoval deset let staré věci?

Mimo Město není možné přežít. Zbytek světa je prázdný a jedovatý. Obyvatelé Města jsou privilegovaní, jedineční, ať už patří k Nízkým, nebo Vysokým. O jejich bezpečí a o dobro celého Města se stará Inspektorát, přísně, ale spravedlivě. Tak praví Teze. Jenže na tvora, který nepatří ani k Vysokým, ani k Nízkým lidem, se Teze nevztahují. Po zkušenosti s Podzemím se i smrtící pustina mimo město zdá méně hrozivá... jen je třeba putovat pouze pod černým měsícem. *** "Nasadila jsem si brýle proti Velkému slunci. Krajina zmodrala, nebe se zabarvilo do fialova. Jen ta věc – měsíc, nesmím zapomenout, že je to jen měsíc – zůstala stejná. Černota, pohlcující všechno kolem. Otevřená tlama ohromného kosmického červa. Černý měsíc ze mne vysával vůli, chlemtal ji s chutí a náruživostí psychického upíra."

Parta čtyř mladých přátel se rozhodne udělat si před závěrečnými zkouškami na vysoké škole týdenní výlet na zdánlivě pustý ostrov, kam jeden z nich pravidelně jezdíval, protože celý ostrov vlastnil jeho strýc, milionář a ochránce zvířat. Nedbají varování, že pobyt zde může být nebezpečný, musí se proto přesvědčit na vlastní kůži. Jeden z nich totiž po několika dnech zjistí, že ostrov slouží jako jistý druh karantény pro bývalé armádní psy nakažené vzteklinou. Začíná se stmívat a dřevěné dveře a okna zatlučená prkny je to jediné, co čtyři mladé lidi dělí od ostrých čelistí nebezpečných bestií ... Cover by @_Larei_

U nás v lese žil vlk, kvůli kterému se lidé báli chodit do lesa. Přítomnost toho predátora, který při dlouhých nocích táhle vyl na měsíc, je nutila pociťovat strach a respekt. Nikomu už nezáleželo na tom, že byl starý a nemocný - nemohl nám ublížit. Viděli pouze to nebezpečné zvíře, jehož zlaté oči na nás hleděly z lesa. Stejné je to s lidmi. Nevíme, jací jsou, dokud je nepoznáme. A neexistuje lepší způsob, jak je poznat, než skrze otázky.

Bizarní fobie i obyčejné, které má každý čtvrtý člověk. 18.7.2016 - #30 v Populárně naučné 18.8.2016 - #17 v Populárně naučné 21.8.2016 - #7 v Populárně naučné 22.8.2016 - #2 v Populárně naučné

Skoro po 2 letech jsem se k tomuto dílu vrátila. Chtěla jsem to už dávno smazat, ale bylo mi líto těch přečtení a hlasů. Mám v plánu to celé předělat, nelíbí se mi celá ta úprava, ten styl, jakým jsem to dřív psala. Nyní tu najdete hlavně anglické citáty. (citáty v angličtině mi přijdou o dost hezčí)

Bryan Foster žije ve městě na severovýchodě USA. Žádá o ubytování v psychiatrickém ústavu v New Apollog. Nejdřív, ale musí také mluvit s psychiatrem, který se ho samozřejmě se bude vyptávat proč. Ale to co mu Bryan prozradí daleko překročí jeho očekávání. Díky šílenostem, které se dějí v Bryanově životě se mu těžko věří, že se Bryan ještě nezabil..

Rok 2035. Californie. BL/ind. Killjoys. Válka. Crow se celý život potýkala s zapomněním na to, kým byla předurčena být. V jednu jedinou noc oheň spálil všechny důvody držet se pravidel, jedna jediná noc jí vzala ten perfektní svět, kde tolik toužila žít. Jedna jediná noc jí dala Sweepa.