Některé díly 15+. Stejně to nikdo nedodržuje, ale napsat to sem musím, aby mi to nesmazali...🤪 Nejlepší umístění: 9.5. 2K17 - #8 místo v kategorií humor

Poodstoupil jsi. O nepatrný krůček. Ten pohyb si pamatuju, protože jsem zase cítil, jak se ve mně něco tříští. A viděl jsem ti v očích, že tebe to tříští taky. Dva roztříštění hoši. Dva porouchaní chlapci. Vždycky jsem věděl, že nebudu moct být s tebou. Ne na veřejnosti. Ne před ostatními. Ale nikdy jsem se s tím nedokázal vyrovnat. Proč je svět tak nespravedlivý?

#5 v shortstory @flame_s 2016 All rights reserved

„Zase ty?" „Tak...koho jiného si asi tak čekal?" „Heh." Zasmála se a pravila: „Ty jsi tak legrační." Tahle short story se bude trochu týkat mé první short story (Proč mi sakra píšeš?), ale nemusíte jí číst, jen říkám, že se tu objeví Scott a možná dokonce i Ellie...

,,Jak se jmenuješ?" Zeptala se dívka s velkýma, kulatýma brýlema. Pramínky vlasů si dala za uši a poklepala rukou chlapcovi před ní na rameno. ,,Nemám jméno." Řekl, když se otočil. ,,Každý má jméno." Šeptne dívka zmateně. ,,Já nejsem každý, zlato." 7.března - #1 v povídce

"Vtip je v tom, že se nikdy nezamilujeme do někoho z naší ligy, ale do toho z jiné. Proto jsou lidé nešťastní, šance u jejich lásky jsou mizivé." #BeHappy

Charlie: „Seš strašnej šprt, víš to? " Já: „Jsem si toho plně vědom." Charlie: „Měl by ses taky někdy odvázat." Já: ,„Mně se můj život líbí." Charlie: „Přece nechceš skončit sám, ne? " Já: „Mám přece tebe." Charlie: „Mám tě fakt rád ale ty jsi prostě ztracenej případ. " Já: „Mě má rád každý..." Charlie: „Zas tolik si nefandi." Já: „To nepotřebuju. Fandíš mi přece ty. " Charlie: „Já tě fakt nesnáším." Já: ... (A já tě miluju.) PROBÍHÁ KOREKCE

,,Proč se se mnou nechceš kamarádit?" ,,Nejsi kluk." ,,A to vadí?" /Příběh je založen na dialogu a má velmi krátké kapitoly/ 25.6. #7 v povídce 9.8. #4 v povídce 19.10. 2018 1# v povídce❤️

Opustil jsi mě a nechal tu samotnou. --- "Lee, nemůžeš truchlit do aleluja." rozhodil jsem rukama. "Můžu!" probodla mě vražedným pohledem, "můžu klidně skočit z mostu a tobě to muže být ukradený." sykla. Potom se rozběhla pryč. • krátké části

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.