Říká se, že když najdeš konec duhy, najdeš poklad. Někteří hledají poklad, jiní sami sebe...

Jak se James a Lily mohli dát dohromady? Jak Pobertové prožívali svůj poslední ročník? Jak vypadal jejich život po opuštění bezpečí, které jim poskytovaly Bradavice? To vše a mnohem více se dočtete v této povídce. UPOZORNĚNÍ: Pokud Ti je méně než 12 let, tak si tento příběh prosím schovej do wattpad knihovny a pár let počkej...

(NyaNya měla náladu na bodu mrazu (0°C) A tak napsala tohleto.) Mladá divka Pyro se zamiluje do obyčejného kluka. Ale dvě obyčejné veci dají jednu neobyčejnou

Každý si myslí,že jsem bad boy.Ale ve skutečnosti? Ve skutečnosti jsem lost boy.- Michael Upozornění: sebepoškozování, alkohol, cigarety .

Za sklem kavárny seděla dívka. A přesto, že sklo je průhledné, pro ni nebylo průhledné dostatečně. Příběh o tom, že neviditelnost je někdy nechtěný způsob, jak vyniknout.

Jsem 17letá dívka, co se nudí. Nevím, ale od doby, co mi umřeli mí adoptivní rodiče a já jsem znova v sirotčinci, život mi připadá obyčejný. Ale co se stane, když mi náhodou kolem okna proletí leták s pozvánkou na pouť?

Tento příběh je Mockingjay/Síla vzdoru z Peetova pohledu, tím pádem všechna práva náleží autorce trilogie Hunger Games-Suzanne Collins. -> https://youtu.be/QJ9WwPIgju8 <- ♡!TRAILER!♡

Příběh o Lokim jak ho neznáte... Psáno z pohledu jeho snoubenky,Sygin Maueyson... Příběh je psán s tím že Loki na konci TDW sedící na trůnu není Loki...

„Byla krásná. Nevypadala jako modelky na módních časopisech nebo holky vyvěšené na billboardech po městě. Byla krásná jejím vlastním způsobem. Neměla zlaté vlasy zářící ve tmě. Její oči nebyly v odstínech té nejtmavší modři. Její úsměv nebyl dokonalý..., ale dokázal vám vybít duši z těla. Pokaždé, když se zasmála, usmála nebo jen pousmála, čas kolem se zastavil a jediné, co jste mohli vnímat, byl její, upřímností nabitý, úsměv. Vždy se na vás dívala, jako byste pro ni znamenali neskutečně mnoho, i když vás nemohla vystát, i když by vám nejraději zakroutila krkem, nedávala to najevo. S koncentrací viditelnou v jejích očích poslouchala každé vaše slovo a zajímala se. Jednoduše se o vás zajímala... starala. Byla krásná. Nejkrásnější. Ale nebyl tady nikdo, kdo by jí ukázal, jak nádherná ve skutečnosti je... až do jednoho okamžiku..."

Po delší době jsem zkusil udělat další báseň, doufám, že se Vám bude líbit. Samozřejmě bych byl rád za nějaký ten komentář nebo hodnocení.