polozvadlé květiny polorýmující se poezie nebo spíš vůbec ale co na tom záleží poezie je to tak jako tak a květiny jsou pořád víc a víc poetický - - - - - - - - - - - - - Dokončeno @Amaenell ©2018 /03/05/2018 # 7 V Kategorii Poezie

"Mám tak milion důvodů tě nemít rád." "Například?" "Máme byty naproti sobě a ty neustále chodíš bez trička." "Neřekl bych, že zrovna to ti vadí."

jsem tak trochu blázen a bolí mě svět jednou se zblázním úplně a bude mi dobře (sbírka pocitů)

Podzim se nekoná, srdce jsou zlomený a otevřený stránky deníku nic neznamenaj. Uplakaný noci a revoluce, špatný rozhodnutí a splašený stíny. Schovávaj se pod sedačkami v tramvajích, v místech, kde pražský děti sledují ruský tanky. Tam, kde je nekonečná noc a 'navždy' nemá žádnej smysl. 17. 11. 2016 - #6 v Poezie

// Prochází betací od @TnaKenov a @netopyrka83 :) // „Och, božíčku, vypadám tlustě?" Prsty s tmavě nalakovanými nehty zabubnovaly o štíhlou tvář chlapce, který se před zrcadlem promenádoval v nařasené sukni sahající mu až pod kotníky. Zachichotal se, vystrčil na sebe do odrazu zadek, kterým krátce zatřásl a následně pohoupal do boků. „Ba-rok-ní boky!" odsekával při každém zhoupnutí do strany. „Vypadáš směšně," můj hlas se třásl víc než volány sukně, se kterou šili všichni čerti v podobě mladého muže. „No to jsi kamarádka? Takhle mě necháš jít mezi lidi? Tedy, člověka?" Jeho hraný afekt nikdy neznal hranic. To už byl úděl herců. Pohoršeně zavrtěl hlavou, dal mi políček. Hned na to laškovně zvedl koutek, svůdně zavrčel a vyhrnul si sukni nad kotník, který předsunul ke mně. „Rajcuje tě to?" pokračoval, „Pokud řekneš kouzelná slůvka, možná uvidíš i kolínko," pokoušel mě dál, jeho obočí několikrát poskočilo, nohu mi strčil pár centimetrů od obličeje. „Kouzelná slůvka? Abrakadabra, hérečko!" přistoupil jsem na jeho hru. „No výborně!" zajásal s neskrývaným nadšením a sukni si vykasal až ke stehnům. Odhalil tak svoje hubené nohy mírně postavené do tvaru písmena X. Odskočil ode mě zpátky k zrcadlu, otočil se do něj, zavrtěl hlavou a přivřel oči. „Tak mladá...A taková štětka!" spráskl ruce k sobě a jedna mu pak vystřelila k čelu, kde naznačila přicházející mdloby, načež se skácel jako pytel brambor k zemi. A potom jsme oba vybuchli smíchy.

Eli didn't think much about the city's newest so-called hero, but he supposed Vigilante wasn't all that bad. Granted, he was kind of a jerk and if he ever tried to kiss Eli again he was definitely getting punched. A story about a starving college student, making a living serving coffee and the local vigilante with a crush. - - - - - - - - - Highest rank #1 in Action, Wattys 2016 winner in the Trailblazers category! Featured 6/3/2016-7/23/2017

Moje třetí sbírka špatný poezie. Snad o trochu více upřímná, osobnější a aspoň malinko míň trapná. /někdy rýmuju, někdy na to zapomínám/

"Odpusť mi, anděli, zhřešil jsem." Vázané pokračování povídky Curls. Temnější. Snad procítěnější. Plné vzpomínek.

silný světla jemný barvy pro poezii světa rozplynuli se v nicotě následuj nás uvadlé květiny náš ráj tak už to sakra řekni! 'miluji tě, básníku' 18. srpna 2016 - #7 v poezie