Jsem Stopařka....nikdo už mi jinak neřekne. A je to docela výstižné...jsem Stopařka. Ztratí se někdo jasně, zavolejte mě, hledáte někoho? Jsem váš člověk. Jsem jedna z lidí, kterým ostatní říkají, že mají dar....a ano? Jsou případy, kdy si to nemyslím. Ale je to, možná to jediné, pro co jsem dobrá.........to, pro co jsem se narodila a asi i to proč jsem se dostala sem. Nejlepší dosažené umístění v žebříčku fantasy #1

Všechna práva na tuto knihu vlastní uživatel http://www.wattpad.com/user/lenagurrl Jedná se o můj překlad této úžasné knihy. Originální příběh: http://www.wattpad.com/story/488839-the-hunger-games Jak by to dopadlo, kdyby Katniss nevzala místo Prim v Hunger Games? Co všechno by bylo jinak? . Některé věci se od původního vyprávění liší, myslete na to. Doufám, že se bude líbit :)

Co když žijete na planetě, kde nemůžete mít vlastní názory ani myšlenky a neustále vás někdo sleduje... Všechno je zakázané, všechno je nemyslitelné - myslet, věřit, milovat, žít.

příběh o dívce, která to v životě nemá vůbec jednoduché, do té doby než přijde dopis z Bradavic, tam se ale dozví kdo jsou její praví rodiče

Může se nenávist proměnit v lásku? A může se láska proměnit v nenávist? Po tom, co mě unesli, jsem zjistila, že možné je všechno... „No tak jo! Postav mě zpátky, já radši půjdu po svých," vykoktala jsem a snažila se dostat na zem. Nechtěla jsem u něj být tak blízko. Emmet mě úplně ignoroval a dál se mnou mířil k vile. Prala jsem se s ním a kroutila sebou. To už jsme byli promoklí oba. Byla jsem si jistá, že mě musí za chvíli položit. Jenže on si jen povzdychl a vzal mě okolo pasu a přehodil si mě přes rameno jako pytel brambor. „Jako vážně?" zahučela jsem bezmocně a bušila mu do zad. „Heej! Pusť mě! Tohle je hloupý." Mohla jsem mluvit s betonovou zdí a vyšlo by to nastejno. Když přišel do pokoje, posadil mě na židli. Docela jsem si oddechla, že ne na postel. Jenže pak vytáhl provazy a začal mě přivazovat. „Emmete ne! Neblázni! No tak!" křičela jsem zděšeně a házela sebou, co to šlo. Bylo to marné. Když to dokončil, šíleně se na mě podíval a vytáhl injekční stříkačku. „Bože ne! Už ne! Prosím...," kňourala jsem potichu. Bylo na něm vidět, že si mé zděšení užívá. „Neboj, tohle tě jen trochu omámí. Spát nebudeš," smál se zlomyslně. „To mě má jako uklidnit?!" štěkla jsem na něj. „Možná. Ale po tom, co udělám, snad už utíkat nebudeš. To tě ponaučí," houkl temně. -Vážně bych chtěla poděkovat Betty, která mě dokopala k tomu, abych to sem dala :) Doufám, že se vám to bude líbit) -Mimochodem nový obrázek k Životu v kostce je od @-FeyA- ;) děkuji ti ještě jednou)

„Změnil ses", zašeptala jsem, „k horšímu." „Ale ty mě i tak stále miluješ," řekl sebejistě. „Ne," nesouhlasně jsem zakroutila hlavou, „nemiluju." Dva roky. Takhle dlouhá doba uplynula od té chvíle co se Izz a Chris naposled viděli. Oba začali žít své vlastní životy. Isabella nastoupila na vysokou školu do Birminghamu, přesně tak, jak to její matka chtěla. Chris se odstěhoval od svého agresivního otce do Londýna. I přes to jak strašně se snažili, nikdy na sebe nedokázali zapomenout. A pak... jednoho dne... se jejich cesty opět zkřížily a všechny pocity opět vyplavaly na povrch. POKRAČOVÁNÍ 'SKATER BOY'.

Chris Baker, místní skejťák, bad boy a děvkař s obrovským talentem na psaní. Jeho matka zemřela a jeho agresivní otec mu to klade za vinu. Isabella Miller, hodná holka, jejíž život naplánovala její matka. Co se stane, když se tihle dva kompletně odlišní lidé potkají? A co když se do sebe zamilují? Změní Chris své chování? VAROVÁNÍ!!!!!!!!! ČTĚTE NA SVOU VLASTNÍ ZODPOVĚDNOST. NENÍ TO VŮBEC DOBRÉ A NEJSEM NA TO PYŠNÁ. RESPEKTUJTE PROSÍM TO, ŽE JE TO MŮJ PRVNÍ ORIGINÁLNÍ PŘÍBĚH, VE KTERÉM SE NACHÁZÍ HROMADA NESROVNALOSTÍ V TEXTU, DĚJ MÁ RYCHLÝ SPÁD.