Sbírka básní. Update podle toho, jak píšu nebo nepíšu. Čistě okrajová tvorba. Nezapomínejte, že v poezii se slova i významy mohou upravovat, tak popusťte ta vaše příliš striktní pravidla, jinak si rozumět nebudeme. Básním o všem možném. Někdy to možná nebudete chápat tak, jak jsem to zamýšlel, ale to je přece v pořádku.

[PŘEPIS, OPRAVA začne koncem dubna 2020] [naprosto upřímně; musíte překousnout otřesný začátek příběhu - 〤 znamená PŘEPSÁNO.] Byl to bůh v očích každého obyvatele Velkého korálu. Byl synem Odona, zesnulého krále ostrova Neviditelného oceánu. Voněl mocí, dominancí a každý jeho krok, byť ten špatný, byl považován za dotek od samotného Boha moře. Noelan zažil však něco strašného a Boha moře proklínal tak dlouho, dokud nestál na korálové větvi s plánem ukončit tak svůj život skokem do vody s piraněmi. Oči žraločí a pevná ruka s tetováním Moře ho odtáhla od zlého dna, v níž nebylo ani kousek světla. VOLNÉ POKRAČOVÁNÍ -> Moře hvězd a víl ANNE CANE 15042018 ~ 01042020 COVER BY adís okami 20k - 1.06.20 - děkuji vám moc!~

Jeden byl stvořen pro krásné šaty, etiku a pro korunu, která mu měla zdobit blonďatou kštici. Druhý byl stvořen, aby chránil slabší, vraždil nepřátele a strážil toho s korunou v plavých vlasech. Tyeran; následník trůnu, chlapec se sluncem ve vlasech, nebeskou modří v očích a jedním z nejkrásnějších úsměvů, které lidstvo kdy spatřilo. Shenno; potulný bojovník, v očích Bohů zbabělec, bez budoucnosti, bez minulosti, chrání ty, kteří pocházejí ze stejné země, vraždí cizince bez výjimky. https://open.spotify.com/playlist/2IBgUwhjE0KjqBE7fni4wK?si=017f59568b85434d

Sévil se narodil pouze pro jednu věc - aby se stal stejně slavným vojevůdcem jako jeho otec. Z ambiciózního chlapce vyrostl ještě ambicióznější mladý muž, který nebere ohledy na jiné a jeho vlastní sláva je to jediné, co v životě potřebuje. Vede svůj život proti těm, které jeho národ nazývá Slimové a jejich životy jsou pro ně podřadné. A to i tehdy, kdy je sám Sévil jedním tímto Slimem zachráněn před jistou smrtí. https://open.spotify.com/playlist/3uHv8OYbOqHbNWsEjIO0sD?si=5d618b87a8a8475f

Hrabě Drákula ve své době patřil k nejděsivějším stvořením obývající tajemnou Transylvánii. Čiré zlo lačnící po horké, lidské krvi. Ztělesnění samotného ďábla. Svět byl ale této kruté stvůry zbaven. Zlo zmizelo v zapomenutých jeskyních Karpat a Drákula se stal pouhou legendou. Jeho děsivý odkaz přežil napříč staletími, ale nikdo už na podobné povídačky nevěří. Z obávaného hraběte se stala pohádka, strašící malé i velké po celé generace. Legenda je ale znovu vzkříšena. Svět zatím netuší, co se v karpatských jeskyních navrátilo mezi živé. Žízní a mstou stravovaný hrabě je odhodlaný sjednat si svou vlastní spravedlnost. Démon opět kráčí mezi smrtelníky. Nikdo netuší, co se pod maskou novodobého investora skrývá. Monstrum odhodlané přetrpět vše, aby dosáhlo svého. Příkrov smrti zahalil Londýn, jehož ulice se začínají plnit mrtvými. _________________________________________________________________________________ Ďábelský a naprosto uhrančivý cover je dílem báječné Monii3155, bez které by nic z toho nebylo. Děkuji, Monii. Upozornění: v příběhu se vyskytují násilné scény. Není to nic extra zvráceného, ale jídlo pro jistotu vynechejte.

Stres. Únava. Ztráta přátel. Jiná doba. Nekončící boje. Nick Fury začíná mít pocit, že toho je na Steva Rogerse poněkud moc a snaží se pomoct alespoň tím, že mu zařídí psychologická sezení. Světoznámý Kapitán Amerika je tedy svěřen do péče mladé a příjemné slečny Morrenové. Jak se vypořádá s osudem Winter Soldiera? Najde v mladé terapeutce dalšího spojence nebo se srazí s tvrdým odporem jako u Shieldu? Boj nikdy nekončí, to Steve už dávno ví. Co se mění, jsou vojáci a ti se mohou probudit v každém z nás, pokud jim dáme příležitost. Za přenádherný cover děkuji @Monii3155 březen 2020 #1 v kategorii marvel

// Prochází betací od @TnaKenov a @netopyrka83 :) // „Och, božíčku, vypadám tlustě?" Prsty s tmavě nalakovanými nehty zabubnovaly o štíhlou tvář chlapce, který se před zrcadlem promenádoval v nařasené sukni sahající mu až pod kotníky. Zachichotal se, vystrčil na sebe do odrazu zadek, kterým krátce zatřásl a následně pohoupal do boků. „Ba-rok-ní boky!" odsekával při každém zhoupnutí do strany. „Vypadáš směšně," můj hlas se třásl víc než volány sukně, se kterou šili všichni čerti v podobě mladého muže. „No to jsi kamarádka? Takhle mě necháš jít mezi lidi? Tedy, člověka?" Jeho hraný afekt nikdy neznal hranic. To už byl úděl herců. Pohoršeně zavrtěl hlavou, dal mi políček. Hned na to laškovně zvedl koutek, svůdně zavrčel a vyhrnul si sukni nad kotník, který předsunul ke mně. „Rajcuje tě to?" pokračoval, „Pokud řekneš kouzelná slůvka, možná uvidíš i kolínko," pokoušel mě dál, jeho obočí několikrát poskočilo, nohu mi strčil pár centimetrů od obličeje. „Kouzelná slůvka? Abrakadabra, hérečko!" přistoupil jsem na jeho hru. „No výborně!" zajásal s neskrývaným nadšením a sukni si vykasal až ke stehnům. Odhalil tak svoje hubené nohy mírně postavené do tvaru písmena X. Odskočil ode mě zpátky k zrcadlu, otočil se do něj, zavrtěl hlavou a přivřel oči. „Tak mladá...A taková štětka!" spráskl ruce k sobě a jedna mu pak vystřelila k čelu, kde naznačila přicházející mdloby, načež se skácel jako pytel brambor k zemi. A potom jsme oba vybuchli smíchy.