Jak se James a Lily mohli dát dohromady? Jak Pobertové prožívali svůj poslední ročník? Jak vypadal jejich život po opuštění bezpečí, které jim poskytovaly Bradavice? To vše a mnohem více se dočtete v této povídce. UPOZORNĚNÍ: Pokud Ti je méně než 12 let, tak si tento příběh prosím schovej do wattpad knihovny a pár let počkej...

UMÍSTĚNÍ - #189 (Listopad)

⚠️Knížka z roku 2016, je to hrozný odpad a o ničem a možná to smažu, takže klikat jen na vlastní nebezpečí:D⚠️ 100+ věcí, které musíme udělat dokud nedospějeme Mám Vás ráda lidi ❤️❤️ 4.9.2016- 1k přečtení ❤️ 15.2.2017- 10k přečtení ❤️ 11.3.2017- 20k přečtení ❤️ 5.4.2017- 30k přečtení ❤️ 13.4.2017- 40k přečtení ❤️ 3.5.2017 - 50k přečtení ❤️ 29.5.2017 - 60K přečtení ❤️ 20.6.2017 - 70K přečtení ❤️ 12.8.2017- 80K přečtení ❤️ 31.10.2017 - 90K přečtení ❤️ 1.2.2018 - 100K přečtení ❤️❤️ 29.3.2018 - 110K přečtení ❤️ 10.9.2018 - 140K přečtení ❤️ 1.1.2019 - 150k přečtení ❤️ 1.1.2020 - 160K přečtení ❤️

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Pište mi vaše problémy do comm! Jen holky prosím vás :D taky jakej kluk by si to četl? :D -NČ-