1/5 I.Díl Série //Mezi temnotou a světlem// *DOKONČENO* ----------------------------------------------------- Procházela jsem kolem jednoho z domků v naší ulici když mě zasáhla sněhová koule přímo do hlavy, zavrávorala jsem a zakopla o kupku sněhu a svalila jsem se do mnohem větší která jí následovala. Dopadla jsem do ní obličejem napřed takže jsem měla sníh doslova všude. Neohrabaně jsem se zvedala z té ledové pasti, ale nějak se mi dařilo zahrabávat se čím dál tím víc do středu. Potichu jsem zaklela a máchala kolem sebe rukama abych se nějak vyhrabala. ,,Jsi v pořádku?" ozvalo se nade mnou a já se s velkým úsilím otočila směrem odkud ten hlas přicházel. ,,Vypadám na to?" zabručela jsem a snažila se postavit na nohy. To se mi ale opět nepodařilo a zadkem napřed jsem si sedla znovu do té hromady. Rezignovaně jsem si založila ruce na prsou a odfoukla si vlasy z obličeje. Až teprve potom jsem uviděla toho člověka co na mě mluvil a jsem si téměř jistá že jsem otevřela pusu. Nade mnou stál vysoký černovlasý kluk, s temným pohledem a silou vůle se držel aby se nerozesmál. ♥♥♥ Díky za jakoukoliv podporu ♥♥♥ Beatrisie Rosseau Nejlepší umístění!!! Květen 2016 #1 v Fantasy Cover by @jull_obrien Díky moc jsi nejlepší:*

Cassandra se těší na první den na střední, kde se každý žák dozví svoji speciální schopnost. Může to být cokoliv, od čtení myšlenek až po proměnu v ledního medvěda. Cassie nemá tušení, co bude přiděleno jí, ale výsledek překvapí nejen ji, ale všechny, kdo se ho dozví...

Žiji celé století pod velením své madre. Mám žít a dýchat jen pro ni. Od narození je to mým poslaním jenže já chci žít. Bavit se, milovat a být milována. Jenže místo toho mam za zadkem několik padlých andělů jako chůvy a ochranku zároven a aby toho nebylo málo moje madre je Lucifer. Jmenuje se Lucinda a já jsem její dcera, princezna pekel a dědička trůnu. Jenže nestojím o to, o její výchovu, osud, směr který mi určila protože já jsi půjdu vlasní cestou. Velké díky paří @Nikol_Seven za korekci.

Vejít do tohoto domu není žádná sranda. Je to boj. Boj při kterém nesmíš lhát. Když budeš lhát, smrt tě dostane dřív než stačíš mrknout... 23.10. 2016- #16 Mystery/ Thriller 17.12. 2016- #3 Mystery/ Thriller odkaz na druhý díl: https://www.wattpad.com/story/60832521-tohle-je%C5%A1t%C4%9B-nen%C3%AD-konec-pokra%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD-6-variant-smrti

Příběh o válce, odvaze, lásce a přátelství. Mira je dcerou vůdce nezávislé vesnice. Co když ale zlý král jejich vesnici napadne? Co kdyby jen ona dokázala utéct? A jaké tajemství skrývá balíček, který jí dal otec těsně před útokem? Čtěte, a dozvíte se to, a mnohem víc. Nejlepší hodnocení (zatím): #39 IN FANTASY Ukázka: „Felixi!!!" zakřičela Mira hystericky. Vojáci už byli u ní a ten s mečem začal pomalu slézat dolů. Najednou se nad Mirou mihl stín a něco velkého dopadlo těsně za vojáky. Ti se rychle otočili a ztuhli. Dívali se do tlamy plné ostrých tesáků. Naproti nim stál průzračný bílý vlk. Přikrčil se a zavrčel. Teď vytáhl meč i druhý voják. Vlk opět zavrčel a skočil. Větší z vojáků se ohnal mečem, ale nebyl dost rychlý. Zvíře se mu zakouslo do ruky a silou těla ho povalilo na zem. Voják zakřičel a snažil se ho setřást. Zbytek si musíte přečíst :))) © copyright LucyMystery 20:30 16.4.2015

Luna žije v chudé vesnici jménem Surdán, nikdo ovšem neví, že je v ní víc než se zdá...

Pozor! Dračice vydala hrdelní zvuk a já se ohlédla nad sebe. To monstrum se řítilo přímo na mě. Rozevřelo tlamu, zařvalo a chystalo se vychrlit oheň. Chtěla jsem přidat, zmizet od něj jak nejrychleji to šlo, když do mě někdo narazil. Zamotaly se mi nohy a já sletěla na zem. Všechny části těla protestovaly a mou tvář zkřivila bolestná grimasa. Chtěla jsem se vyškrábat na nohy, když jsem zpozorovala oheň. Zakryla jsem si hlavu rukama a nemotorně se snažila dostat z dosahu nesnesitelného žáru. Křik. Srdcervoucí křik přímo vedle mě, drásal mé vnitrnosti. Zadržovala jsem slzy silou vůle a přála si, aby to konečně přestalo. Cítila jsem spálenou kůži a štípali mě z toho oči. Všechen křik na chvíli přestal a ozýval se jen řev toho monstra. Sundala jsem ruce z hlavy a pomalu se otočila. Dech se mi zadrhl v krku. Zoufale jsem se snažila nadechnout, ale výjev přede mnou mi to nedovoloval. "Keiro!" Svět není takový jak si ho vysnila, ale snaží se ho zlepšit - k lepšímu.