Závěrečná kniha triologie. První kniha- Distance Druhý kniha- Ravenge

Falicity Smithová měla obyčejný život. Dokud jí do něho nevstoupili bratři Hallovi.

Jak popsat emoce v patnácti řádcích a jak zaplnit patnáct řádků dvaceti slovy? Takhle.

Vážně? Já a humor? To moc nejde dohromady, ale zkusit se má všechno i když vím, že pár těchto knížek už je, snažila jsem se to dělat originální a vtipné (ha, ty sama si vtipná), ale pokud se místo válení se na zemi smíchem budete válet na zemi a bouchat se do hlavy s tím, že nechápete, jak tohle může někomu přijít vtipné, tak se velice a srdečně omlouvám :3 Příjemné počtení (a možná i zasmátí) 5.10 2016 - #203 Humor 25.10 2016 - #93 Humor 20.7. 2019 - #215 Humor ❤️ 4. 8. 2019 - #192 Humor ♥ 20. 12. 2019 - #291 Humor 19. 5. 2020 - #279 Humor 💚

Sedmnáctiletá Mia se probudí v nemocnici, kde se dozvídá, že jí zbývá přibližně šest měsíců života. Má tak před sebou poslední léto a s ním i poslední šanci na to, aby si užila svůj zbývající čas plnými doušky. Rozhodne se jet se svým bratrem na tábor, protože na žádném nikdy nebyla. Ta poslední věc, o kterou by stála, je zamilovat se. Ví moc dobře, co by to znamenalo. Jenže pak se objeví on. Přidrzlý, černovlasý kluk, který otočí její plány vzhůru nohama. Na Miu čeká to nejlepší, ale zároveň i to nejtěžší léto jejího života. • Už po několikáté byl tento příběh terčem kopírování a krádeže. Ačkoliv Poslední tábor rozhodně nepovažuji za to nejlepší, co jsem kdy napsala, má pro mě velkou hodnotu a opravdu si hlídám, jestli ho nenajdu někde jinde. Absolutně nerozumím té potřebě krást druhým jejich příběhy. Uvědomte si, že autorská práva neexistují jenom pro srandu králíků, děkuju. :)

Co kdyby Gejmr, znuděný ze svého života, uviděl padat hvězdu a přál si být psem? Skončí na ulici, v útulku nebo se ho někdo ujme? A co kdyby to byla jeho největší fanynka? Jak bude pokračovat ve své Youtube kariéře a stane se ještě někdy člověkem? Cover by @GirlFromTheUniverse Vydáváno každé pondělí a pátek v 19:00 Vydáno 23.4. - 3.8.2018

Gabrielle má rozvedené rodiče. Žije s tátou a bráchou Aidenem. Její máma cestuje po světě a parkrát do roka se vrátí do města a je se svou rodinou. Gabrielle má docela fajn život. Dá se říct že přežívá. I když sem tam je nějaká zábava. Hlavně s Kevinem. Její teplý kamarád. Jednoho večera potká kluka jménem John. Ale jak to bude dál? Budou spolu nebo jen kamarádi? Život se obrátí naruby.

Sofi je 18letá dívka která má posledních pár měsíců do konce střední školy, dosud byla se vším spokojená, má tátu, dvě kamarádky, a taky přítele. Sice ji ve škole pořád štve jeden kluk, ale neřešila to až do teď. Vše se změní po dvou slovech které ji změní život. Milovala nesprávného, ale to si potom uvědomí. Není to příběh jako každý jiný který končí dobře ale jestli chcete vědět co vše se stane tak si to přečtěte. :) 1k - přečtení 29.5 2018❤ 10k - přečtení 18.6 2018❤ 20k - přečtení 26.6 2018❤ 30k - přečtení 3.7 2018❤ 31k - přečtení 4.7 2018❤ 40k - přečtení 9.7 2018❤ 50k - přečtení 16.6 2018❤ 60k - přečtení 23.7 2018❤ 70k - přečtení 1.8 2018❤ 80k - přečtení 11.8 2018❤ 90k - přečtení 29.8 2018❤ 100k - přečtení 7.10 2018❤ 200k - přečtení 15.5. 2020❤️ 300k - přečtení 2023❤️ #1 - láska 8.7 2018❤ #1 - nenávist 8.7 2018❤ #1 - smrt 8.7 2018❤

Ten pult za ní? Přesně tam bych ji v ten moment přitiskl. Šílel bych z jejího dechu, z jejího měkkého těla. Ze stonů, co by se jí draly z pusy, když by opakovala moje jméno. Kompletně bych ji obalil do svých rukou, aby už nikdy nemohla odejít. A pak bych ji líbal, přivlastnil bych si její rty, až by nám oběma nezbyl žádný vzduch v plicích. Až do toho momentu, kdyby naprosto zkrotla a přiznala, že je moje. Jenom moje. *** Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem udělala tu největší chybu, jakou jsem jen udělat mohla. Já se na něj podívala. Bylo to v jeho očích, něco, co se odráželo. Něco, co by mě položilo na kolena, kdyby mě nedržel tak pevně přibitou ke zdi. Nejspíš to bylo tím. Nebo jeho blízkostí. Nebo pevnou náručí, ve které mě držel jako bezbranné dítě. Možná tím dechem, co mi pořád brněl na krku, nebo vůní, co mě opanovala. Nebo zkrátka tím, že jsem tam s ním v ten moment prostě být toužila. Ačkoliv jsem si to odmítala přiznat. Jednoduše jsem zkrotla. Mohla jsem se snažit ignorovat to jakkoliv jsem chtěla, stejně to nešlo, necítit jeho oči na sobě. Byla to jako nějaká pošahaná síla, co mě k němu táhla, a já se nedokázala na něj nedívat. Nevracet mu ten pohled zpátky. A v tu chvíli pro mě přestal existovat svět. Zůstal tam už jen malinký prostor, slabá světla, já přitisknuta ke zdi, on, přitisknutý ke mně, mé bušící srdce a jeho hluboký dech. On byl jediný, koho jsem kdy milovala.

Město? Město plné YouTuberů? Člověk by řekl, že kdyby žil se všemi YouTubery v jednom městě, možná by zešílel. Ale co kdyby se to stalo? Co kdybyste opravdu žili ve městě plném YouTuberů? #16 ve Fanfikci 16.08.2016 #20 ve Fanfikci 16.01.2016 [OPRAVUJE SE]