Parodie na Harryho Pottera. Probereme Severuse Snapea a řekneme 30 vět, které by nikdy nedokázal říct...

Toto je příběh o mladé dívce kterou unesli. Předtím měla velmi krásný život. Znásilnili ji a co z ní stane? Bude dál žít..bude vůbec chtít dál žít? Nebo bude ráda že je tam kde nechtěla být?

Prší, už je to skoro týden co celé nebe, zahalené v šedi těžkých mraků, pláče pod tíhou vesmíru, jež je stále rozpínán silou pro nás záhadnou a nepředstavitelnou. Kapky dopadají na promáčenou zem v pravidelných intervalech a vsakují se až do nejhlubších vrstev půdy, přičemž s sebou splachují všechny jedy, které stihly na povrchu posbírat. Je to už skoro rok od chvíle, kdy byla naše planeta skoro rozmetána jadernými a chemickými zbraněmi. * Začalo to jako každý jiný den. Vstát, přežít, jít zpátky do postele. Akorát, že tentokrát v části přežívání, mě probrala z myšlenek rozeběhlých na všechny světové strany, siréna. "To je jen zkouška." říkám si "10,9,8,7..." další,"Dobrá, takže někde hoří. " když v tom se ozve zlověstné třetí zahoukání. "Do krytu! " křičí někdo vedle mě. Ale odkdy mají supermarkety kryty? Lidé začínají panikařit. Naráží do sebe.Shazují regály. Ženou se jeden přes druhého a přes kupu nákupních košíků, nakupenou u pokladen, k východu. V některých ještě zůstaly děti, kříčící a volající matky. Opustily je, ve snaze zachránit si vlastní krky. Kde je teď ta slavná 'Mateřská láska', kterou tak vehementně projevovaly, když se se svým děťátkem chlubily bezďetným, opuštěným kamarádkám.Krkavčí matky. Siréna už ztichla. Ozvaly se motory letadel a vzápětí série ohlušujících výbuchů. Po půl hodině vyhlásili konec poplachu. Vycházím ven. Nebe je šedé kouřem, valícím se z rozbouraných budov. Trefili i naši školu. Běžím se podívat k jejím troskám. Slyším sténání raněných. Slyším houkačky sanitek a hasičských vozidel. Slyším křik a rozrušené hlasy těch, co se stačili včas schovat. Slyším plíživě zlověstný dech smrti.

Interaktivní příběh-Čtenáři rozhodují o osudech postav.

Čo sa stane ak s psychiatrickej liečebne vypustia dievča ktoré tam strávilo 8 rokov iba s rozprávkovou knižkou? Pre ľudí okolo nej to nebude najšťastnejší koniec. Prebieha edit celého príbehu. Oprava chýb a niektorých absurdných častí, ktoré boli napísané v nízkom veku. Pravdepodobne pre písanie celého príbehu.

Zdá se jako bezcitný vraždící stroj, který nikdy nezaváhá před vraždou, ale není tomu tak. Láska dokáže porazit i samotného pána temnot. I Herobrine může mít city a srdce... Dokáže se změnit? Ale láska Herobrina a Shade má i spoustu překážek. Herobrinovo prokletí a vražedné záchvaty... Neustálé vyslýchání a vyhrožování málem dožene Shade k šílenství... A ani Herobrine není v bezpečí, město už proti němu chystá vojsko a plány, jak ho zabít... Psáno z pohledů Herobrina i Shade, ale občas i jiných postav, aby se ukázalo, jak moc jsou postavy odlišné od ostatních. Obálku jsem dělala sama, tak se nelekejte :D

Pozor! Dračice vydala hrdelní zvuk a já se ohlédla nad sebe. To monstrum se řítilo přímo na mě. Rozevřelo tlamu, zařvalo a chystalo se vychrlit oheň. Chtěla jsem přidat, zmizet od něj jak nejrychleji to šlo, když do mě někdo narazil. Zamotaly se mi nohy a já sletěla na zem. Všechny části těla protestovaly a mou tvář zkřivila bolestná grimasa. Chtěla jsem se vyškrábat na nohy, když jsem zpozorovala oheň. Zakryla jsem si hlavu rukama a nemotorně se snažila dostat z dosahu nesnesitelného žáru. Křik. Srdcervoucí křik přímo vedle mě, drásal mé vnitrnosti. Zadržovala jsem slzy silou vůle a přála si, aby to konečně přestalo. Cítila jsem spálenou kůži a štípali mě z toho oči. Všechen křik na chvíli přestal a ozýval se jen řev toho monstra. Sundala jsem ruce z hlavy a pomalu se otočila. Dech se mi zadrhl v krku. Zoufale jsem se snažila nadechnout, ale výjev přede mnou mi to nedovoloval. "Keiro!" Svět není takový jak si ho vysnila, ale snaží se ho zlepšit - k lepšímu.

Jmenuji se Carmen Wright. Jsem ze sedmého kraje. Bála jsem se, že mě vylosují jako splátkyni do 72. Hladových her, ale nakonec se to nestalo. Z chlapců ale vylosovali kluka, který pro mě znamená všechno. A dost. Stejně můj život nemá smysl. Obětuju ho, abych mu pomohla vyhrát. Jsem rozhodnutá. Jdu do arény.

Akce. Napětí. Tajemství. Nečekané překážky. Boj o život. To vše čeká Miu po tom, co ji za bílého dne unese tajná organizace. Netuší, co s ní chtějí udělat, ale nenechá strach, aby ji ovládl. Snaží se bojovat proti inteligentnímu, chladnému vědci Mikeovi, i jeho bezcitnému podřízenému Aaronovi, a najít cestu zpět na svobodu. Už v tom ale není sama - má kamarády, kteří jí pomůžou. Nebo jsou to jen další lidé, o jejichž život se musí strachovat?