Už očekával tvrdou ránu, oči měl pevně zavřené, čelist semknutou a v hlavě si snažil vzpomenout, zda má doma nějakou mraženou zeleninu, kterou si to pak ochladí. Ale nic se nestalo. Opatrně pootevřel jedno a pak i druhé oko. Ale viděl už jen jeho záda jak se od něj vzdaloval. "Na tohle nemám čas." Řekl tiše ale Kai věděl že kvůli tomu ho na pokoji nenechal. Zvedl se ze země a s úsměvem se vydal domů. On ho prostě praštit nechtěl.

Jin: Mafián co si nikoho nepouští k tělu. NamJoon: Kluk vychovaný policajtem. Mafián a kluk poldy. Jak se tyhle dva sejdou dohromady? Pokusí se NamJoon proniknout slupkou Jina, kterého se všichni straní a podaří se mu to?

Tmavovlasý Gabriel vyrůstá téměř celý život v péči své milosrdné tetičky a přísného strýčka. Jeho rodiče zemřeli při autonehodě, když byly Gabrielovy pouhé tři roky. Od té doby žije v malém žlutém domě, který patří manželům Stockholmových, v Květinové ulici. Díky svému strýci je Gabriel řádně vychovaný a díky tetičce i laskavý. Jenže v Gabrielově mysli se odehrává spoustu věcí a jednou z nich jsou kluci... A náhle se objeví 𝑜𝑛. Chlapec má správně potkat dívku, která mu změní život. Ale jemu ho změnil 𝑜𝑛. 100K - 26.3.2022

Charlie: „Seš strašnej šprt, víš to? " Já: „Jsem si toho plně vědom." Charlie: „Měl by ses taky někdy odvázat." Já: ,„Mně se můj život líbí." Charlie: „Přece nechceš skončit sám, ne? " Já: „Mám přece tebe." Charlie: „Mám tě fakt rád ale ty jsi prostě ztracenej případ. " Já: „Mě má rád každý..." Charlie: „Zas tolik si nefandi." Já: „To nepotřebuju. Fandíš mi přece ty. " Charlie: „Já tě fakt nesnáším." Já: ... (A já tě miluju.) PROBÍHÁ KOREKCE

"Srdce mi bilo, cítil jsem, jak naráží do mého hrudníku, ale mé plíce nefungovaly. Tajil jsem dech. Zděšením? Kéž, bych mohl říct, že ano, ale byla by to sprostá lež. A já odmítám lhát sám sobě. Byl to úžas. Pár věcí už o sobě vím. Za těch devatenáct, let jsem stihl poznat toho člověka, který na mě každé ráno hleděl ze zrcadla. A to, co pro mě bylo do dnes asi nejhorší, byl fakt, že mé srdce se nerozbuší v přítomnosti dívky, ale kluka. Jenže potom přišla dnešní noc. A já uviděl jeho."

Vztah s ním byl téměř perfektní. Kazila ho jen naprostá maličkost. Nikdy jsme se nedokázali shodnout na tom, jestli nám sex chybí, nebo překáží.

„Ty se nejdeš schovat?" zeptal jsem se ho zvědavě, protože se opravdu nezdálo, že by měl v plánu dostat se z dosahu těch kapek. Hlavu vrátil do normální polohy a celým svým promočeným tělem se otočil na mě se zářivým úsměvem, zatímco si z očí znovu sejmul vodu, aby se na mě podíval. Když tak udělal, jeho tmavé oči byly plné štěstí a nadšení. Nerozuměl jsem mu. „Proč bych se měl před tím schovávat?" opáčil mi otázkou. „No, já nevím, mohl bys třeba onemocnět," odpověděl jsem starostlivě, nad čímž se jen zasmál a znovu roztáhl své paže. Chytal do dlaní každou jednu kapku, která se vpila do jeho kůže. Několik lidí proběhlo rychle kolem jeho domu, on si jich však nevšímal. „Déšť je něco, co už od mala miluju. Je to novej příval energie, kterej je potřeba uvítat s otevřenou náručí a ne se mu stranit. Je to něco, co nedodává sílu jen přírodě, ale i nám, lidem. Já jsem déšť a déšť je já." *** Příběh Michaela Daltona, šestnáctiletého chlapce, jenž už delší dobu skrývá tajemství. Tajemství, jež mezi něj a jeho nejlepšího přítele postavilo bariéru, která se zdá být nezničitelná. Ovšem, ona se tak opravdu jen zdá a Michael sám brzy zjistí, že nic není nemožné, pokud má člověk lidi, o které se může opřít...

"Nejsem ničím zajímavý." „To si nemyslím, určitě jsi zajímavý, jen jsi na to ještě nepřišel."

"Mám tak milion důvodů tě nemít rád." "Například?" "Máme byty naproti sobě a ty neustále chodíš bez trička." "Neřekl bych, že zrovna to ti vadí."

Ne každý zná Quentina osobně, ale když se zmíní ta ujetá skupinka chytrolínů, co pravidelně hraje před školou karty o krekry, každý ví, o koho se jedná. A pak je tady všemi známý Ulysses, se kterým si zkrátka není radno zahrávat. Nerdi, je načase říct "ups"? Ve spolupráci s @Rainbow_milkshake (úžasný cover a název jsou její práce) ♡