Rok 2060. Společnost, jak ji známe teď, až na to, že ženy zde nemají téměř žádná práva. Pokud se nejpozději v osmnácti letech nevdají, jsou přestěhovány do té nejhorší části města a musejí vykonávat přidělenou podřadnou práci za téměř nulový plat. Žijí v bídě a utrpení. Lia už se pomalu smiřuje s tím, že ji čeká stejný osud, jako stovky dalších neprovdaných žen, když se Jason, nejlepší kamarád jejího bratra, nabídne, že si ji vezme. Dokáže však Lia žít v manželství s někým, koho nezná? A smíří se někdy se světem, ve kterém žije, nebo se ho pokusí změnit?

Pár slov o tom, prečo je pojem „obyčajné dievča" absolútny nezmysel.

Dievčatá, nedajte sa odtrhnúť chlapcami, ktorí vám nepatria.

Vesmír, tak nekonečne a krásny. Ako ona, alebo len ako jej city. /Môj nový žáner- riadky/ #12 in poetry

keď poviem, že som krásna a že počúvam beatles, prečítaš si to? ďalšia poézia, ako keby jej nebolo dosť. venujem Filipovi, pretože on je Denisom k mojej Laure.

Jeho srdcem proudí hudba a v jeho hlavě se tvoří slova. A když se dají dohromady, vznikne neobyčejná symfonie. Ale může být píseň bez not? LGBT+ story ElenWh©2017 30. 6. 2017 - 27. 7. 2018 #18 in Teen Fiction

Nádherné krvavočervené vlasy sa jej leskli v žiare vychádzajúceho slnka. „Samuel?" venovala mu nevinný pohľad spod dlhých mihalníc. „Vzal by si ma domov?" chcel jej povedať, že nemôže. Mal jej to povedať, ale ona naďalej naliehala. „Prosím." pristúpila k nemu o krok bližšie. „Sľubujem, že neurobím nič zlé. Len ma tam vezmi. Prosím." čierne oči jej zakalili slzy. „Prosím, potrebujem vidieť domov. Skutočný domov. Ty vieš, že nie som taká ako o mne hovoria. Stále som anjel, hoci mi vzali krídla." Jeho vlastné krídla sa zachveli, keď si uvedomil, že aj on o ne príde. Každú chvíľu sa otvoria dvere jeho cely. Odvedú ho k otcovi. A ten ho odsúdi k pádu. Padne a to len kvôli tomu, že ju pustil do neba.