"Chtěla bys aby si to někdy Harry četl?" "Proč se ptáš?" "Zajímá mě to." "Ne! Panebože, asi bych se propadla studem do země." *** "Harry by jí neudělal cucflek na krku." "Proč?" "Harry by jí udělal minimálně dva." "A to víš z jakého fanouškovského blogu? Je to jenom vymyšlená story!" "Oh, já vím." _______________________ Od kdy čtou kluci na Wattpadu? Od kdy čte Harry Styles na Wattpadu? Od kdy čte Harry Styles fanfiction o sobě na Wattpadu? Maky_69 2015 cover by: @Pauliiik333/Paja Pasquarelli

Ten pult za ní? Přesně tam bych ji v ten moment přitiskl. Šílel bych z jejího dechu, z jejího měkkého těla. Ze stonů, co by se jí draly z pusy, když by opakovala moje jméno. Kompletně bych ji obalil do svých rukou, aby už nikdy nemohla odejít. A pak bych ji líbal, přivlastnil bych si její rty, až by nám oběma nezbyl žádný vzduch v plicích. Až do toho momentu, kdyby naprosto zkrotla a přiznala, že je moje. Jenom moje. *** Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem udělala tu největší chybu, jakou jsem jen udělat mohla. Já se na něj podívala. Bylo to v jeho očích, něco, co se odráželo. Něco, co by mě položilo na kolena, kdyby mě nedržel tak pevně přibitou ke zdi. Nejspíš to bylo tím. Nebo jeho blízkostí. Nebo pevnou náručí, ve které mě držel jako bezbranné dítě. Možná tím dechem, co mi pořád brněl na krku, nebo vůní, co mě opanovala. Nebo zkrátka tím, že jsem tam s ním v ten moment prostě být toužila. Ačkoliv jsem si to odmítala přiznat. Jednoduše jsem zkrotla. Mohla jsem se snažit ignorovat to jakkoliv jsem chtěla, stejně to nešlo, necítit jeho oči na sobě. Byla to jako nějaká pošahaná síla, co mě k němu táhla, a já se nedokázala na něj nedívat. Nevracet mu ten pohled zpátky. A v tu chvíli pro mě přestal existovat svět. Zůstal tam už jen malinký prostor, slabá světla, já přitisknuta ke zdi, on, přitisknutý ke mně, mé bušící srdce a jeho hluboký dech. On byl jediný, koho jsem kdy milovala.

Ona je malá holka. On je starší kluk. Ona je obyčejná. On je oblíbený. Může vzniknou něco víc? © 2015-2016

Překlad povídky brothers best friend od @stylescloud "Takže co budeme dělat?" "Na něco příjdeme. Ale máme jeden problém ... Tvůj bratr na to nesmí přijít." V příběhu se může vyskytovat sexuální obsah a sprostá slova. Čtěte na vlastní riziko. Nejlepší umístění #1 v Fanfikce

Kytara v náručí a rockové tóny vycházející zpod jejích prstů - tak si Larissa Hudsonová představuje absolutní štěstí. Nejraději by strávila každou volnou chvíli ve zkušebně s přáteli a vytříbila svou lásku ke hraní k dokonalosti. Po smrti snoubenky strýce Jima se však Lara vzdává svých snů a přestěhuje se k němu, aby mu pomohla překlenout těžké období. Šum lesů, kouzlo malého městečka a noví spolužáci jí rychle vynahradí prvotní pocit stesku. Uhrančivý pohled kluka, kterého potkává na chodbách školy, jí ale neustále vyvádí z míry. Lara je zmatená. Rozum jí radí držet si od něj odstup. Jenomže její srdce, zvyklé tlouct v rytmu kytarových akordů, teď bije jako na poplach pokaždé, když jí její nový démon zkříží cestu. Co když zjistí, že svět, který znala jen z pohádek a fantasy filmů, má na dosah ruky? A co vlastně může sedmnáctiletá holka vědět o lásce? Možná ještě vůbec nic. Možná ale daleko víc, než by ona sama tušila. najdete na Martinus.cz/sk

Potkala jsem tě v září. Zamilovala se. Ty ne.

jsMe jIní JsMe mlaDí -Jestli chceš duhu musíš se vyrovnat i s deštěm-

Jedním slovem - ignorant. © 2016 - short story

Chodím sem každý večer po dobu vánočních svátků už od svých dvanácti let a pořád tajně doufám, že sem jednoho dne přijde můj pan dokonalý a políbí mě pod jmelím, které tu je už pět let. ❄ Povídka je věnována všem, kteří kdy chtěli být políbeni pod jmelím #18 in short story