,,Jak se jmenuješ?" Zeptala se dívka s velkýma, kulatýma brýlema. Pramínky vlasů si dala za uši a poklepala rukou chlapcovi před ní na rameno. ,,Nemám jméno." Řekl, když se otočil. ,,Každý má jméno." Šeptne dívka zmateně. ,,Já nejsem každý, zlato." 7.března - #1 v povídce

„Byla krásná. Nevypadala jako modelky na módních časopisech nebo holky vyvěšené na billboardech po městě. Byla krásná jejím vlastním způsobem. Neměla zlaté vlasy zářící ve tmě. Její oči nebyly v odstínech té nejtmavší modři. Její úsměv nebyl dokonalý..., ale dokázal vám vybít duši z těla. Pokaždé, když se zasmála, usmála nebo jen pousmála, čas kolem se zastavil a jediné, co jste mohli vnímat, byl její, upřímností nabitý, úsměv. Vždy se na vás dívala, jako byste pro ni znamenali neskutečně mnoho, i když vás nemohla vystát, i když by vám nejraději zakroutila krkem, nedávala to najevo. S koncentrací viditelnou v jejích očích poslouchala každé vaše slovo a zajímala se. Jednoduše se o vás zajímala... starala. Byla krásná. Nejkrásnější. Ale nebyl tady nikdo, kdo by jí ukázal, jak nádherná ve skutečnosti je... až do jednoho okamžiku..."

Chris Baker, místní skejťák, bad boy a děvkař s obrovským talentem na psaní. Jeho matka zemřela a jeho agresivní otec mu to klade za vinu. Isabella Miller, hodná holka, jejíž život naplánovala její matka. Co se stane, když se tihle dva kompletně odlišní lidé potkají? A co když se do sebe zamilují? Změní Chris své chování? VAROVÁNÍ!!!!!!!!! ČTĚTE NA SVOU VLASTNÍ ZODPOVĚDNOST. NENÍ TO VŮBEC DOBRÉ A NEJSEM NA TO PYŠNÁ. RESPEKTUJTE PROSÍM TO, ŽE JE TO MŮJ PRVNÍ ORIGINÁLNÍ PŘÍBĚH, VE KTERÉM SE NACHÁZÍ HROMADA NESROVNALOSTÍ V TEXTU, DĚJ MÁ RYCHLÝ SPÁD.

Vtipný příběh o mladé dívce, která poznává svou novou rodinu. Zakouká se do svého nového švagra a ona mu také není lhostejná...

On odjel. Ona zůstala. On si užíval. Ona zažívala peklo. Půl roku všechno změnilo. Teď se vrací a jejich rodiny spolu mají strávit Vánoce, jako každý rok.

Unesená. Zničená. Slabá. Ztracená ve svých pocitech, které vykvetly i přes všechnu tu bolest. Zneužitá. Mučená. Prázdná. Zamilovaná i přes tak krátký čas. Zmatená. Zklamaná. Ohrožená. Dospělá i v tak mladém věku. Tahle slova odkrývají příběh, který v nás vyvolává obavy, děs, touhu i lásku. Pokud i přes to vás tento příběh zaujal, tak se pohodlně usaďte a připoutejte se, vítejte na horské dráze u knihy "Bez křídel"

Probudila jsem se v zapáchajícím sklepě,ruce jsem měla svázané a visela jsem hlavou dolů. Ústa jsem měla zavázaná,takže křičení by mi nepomohlo a upozorňovat na sebe jsem taky nepotřebovala. Po chvíli jsem slyšela kroky,které se pořád přibližovaly. Rychle jsem zavřela oči,aby to vypadalo,jako že ještě spím,ale to byla chyba. Jmenuju se Leila Smith. Je mi 15 let a žiju obyčejný život v malém městečku York. Teda,žila jsem..Toto léto mě rodiče přihlásili na 3 týdenní tábor. Tento tábor má být můj poslední,ale proč? To nikdo neví.