Jste skokan, běžec, silák nebo mudrc? Teď už na tom nezáleží. Všichni jsme pouze jen ti, co přežili. Útěkem to začalo, ale srdceryvným rozloučením to rozhodně nekončí. Dlouhou dobu jsme hledali východ, jen abychom se nakonec dozvěděli, že nic není ani zdaleka tak, jak jsme si zprvu mysleli. Rozdělení. Zrada. Nepochopení. Zbylo nás pár, ale nevzdáme se. Naši přátelé nás potřebují. Dívka se zdrceným srdcem a silným odhodláním. Mudrc, který se mnohdy ani jako mudrc nezdá. A mladý skokan, který oplývá humorem v doslova každé situaci. Jak tahle trojice dokáže něco tak nemožného, jako je záchrana přátel, když ani neví, kde se tajemné sektory nacházejí? Co všechno se skrývá na odvrácené straně Města? A kdo je a kdo není jejich přítel? Do toho všeho se po nich chce, aby zapomněli. Dokonce se adaptovali! No, řekněte. Chodili byste jako by nic do školy se zbohatlými podivíny, když jsou kdesi v ruinách vaši přátelé a jedinou nadějí pro ně jste vlastně jen vy? (23. 8. 2017 - 24. 8. 2018)

PŘIPRAVUJE SE NOVÁ VERZE (původní kniha obsahuje chyby a nelogičnosti, berte to prosím na vědomí) Jste skokan, běžec, silák nebo mudrc? Koneckonců je to jedno. I tak je vaše šance na přežití hluboko v mínusu. Sektory. Obrovská prostranství ohraničená vysokými kamennými zdmi. Každý je v něčem jiný, ale ve všech je skoro nemožné zůstat naživu. V jednom najdete les plný vlků, v jiném zase poušť s hady, v některém dokonce padají rampouchy z nebe. Vše začíná v táboře, v němž už od mala žijí dospívající děti, jež se dělí do čtyř skupin. Neví, co je za zdmi tábora, nezajímají se o to a celý život jsou nuceni poslouchat přísný řád. Já se společně s pár dalšími rozhodla jinak. „Nikdy nejsme sami. Lovci jsou blíž, než si myslíme." (31. 12. 2016 - 9. 8. 2017)

Trailer na adrese: https://www.youtube.com/watch?v=3Qm_RrlBU88 Co kdybyste se jednoho rána probudili a u Vás doma by bylo několik cizích lidí, kteří by Vás měli někam odvézt? A co kdyby je v tom Vaši rodiče podporovali? A Vy byste byli svázáni a odvezeni na místo, kde takových, jako jste Vy, jsou stovky? To se stalo jedenáctileté Fyn, která se zničeho nic ocitla ve škole, o které není nikde ani zmínka a která se specializuje na určitý typ vzdělání. Tresty jsou zde na denním pořádku, spousta studentů se nedožije své první zakázky a přátelství Vás může někdy stát i život... Katrinity a Bris Vyrazil ven a já ho následovala, přešli jsme plac, na kterém jsme toho rána všichni stáli a poté prošli kolem několika menších budov, které se ukázaly být tělocvičnami a posilovnami. Zastavili jsme, když mě dovedl až úplně dozadu, co nejdále od hlavní budovy, kde mi z výjevu, který se mi naskytl, spadla brada. Přede mnou se rozprostírala ohromná travnatá plocha, po které pobíhaly skupinky lidí, nebo jen stály v kruzích a napodobovaly své učitele. Scott si všiml mého tupě užaslého výrazu a usmál se. Poté si přede mě stoupl, roztáhl ruce a jakoby slavnostně pronesl: „Vítej na místě, kde necháš pot, krev a pravděpodobně svou lidskost."

Poezii milujeme a svých hříchů litujeme. Básníci ve slovech ztraceni. V jiné dimenzi chyceni. Topíme se v tmavém moři a čekáme na strašlivou bouři. Naše myšlenky nevypsané nás souží... Pisálkování a rádoby poezie dívky se špetkou téru v duši Nejlepší pořadí: #61 v Populárně naučné 18.8 2016 #56 v Populárně naučné 19.8 2016 #21 v Poezie

-„Podívej, Yvette, už se tím přestaň užírat. Je to Oksanin život. Otevři své srdce lásce, soucitu, odpuštění... Je to přece dávno za námi. Neohlížej se za vzpomínkami, nevrátíš to! Máme doma krásnou malou vílu. Mně to nevadí, aspoň není obyčejná. Vzpomínky na ni budou žít déle. Yvette, smiř se s tím." Král sklidnil hlas a utěšoval Yvette. Nachvilku to pomohlo, jenže Yvette opět přepadl hněv. „Ne! Já se s tím nikdy nesmířím! Oksana nebude víla! Bohové, proklínejte Lesanu!!!" S těmi slovy odešla pryč do své komnaty. - Kdysi se stalo cosi, o čem nikdo, kromě jistých zasvěcených, neví. To tajemství se střeží jako oko v hlavě a nikdo ho nechce prozradit. A díky tomu se narodila neobyčejná dívka. Oksana je neposkvrněnou vílou, která se učí vnímat zvuky lesa a navazovat kontakt s vílami, které tu s námi jsou, ačkoli je lidé nevidí. Jenže její matka nese k vílám obrovský odpor a nedovolí, aby z její dcery vyrostla víla. Nechce však říct proč. Oksana proto musí za vílami chodit potají a svá křídla skrývat pod šatami. Ačkoli ji to bolí, tahá, křídlům to neprospívá, Oksana to snáší mlčky a bolest nevnímá. Jenže, takhle to přece nemůže jít napořád... Nahlédněte jejímu osudu do tváře. Vryje se Vám do srdcí...

Vypadalo to jako normální školní den, ale to se holky pořádně spletly. Ano, věří v nadpřirozeno, ale tohle žádná z nich nečekala. Stačí proskočit zrcadlem a PUFF... jejich život už nikdy nebude stejný. Příběh je psán třemi dívkami, které mají rády veverky, fantasy a pořádný kopec srandy :D #74 in Fantasy