12 Příšerných vět, kterými děti děsí své rodiče. 3.12. 2016 #27 v kategorii horor 12.1. 2017 #10 v kategorii horor 13.1. 2017 #2 v kategorii horor

Nejhorší a nejděsivější věty co řekly děti svým rodičům. Věty jsou pravdivé zbytek vymýšlím. #4 v kategorii horor 19.7. #3 v kategorii horor 20.7.

Svět se zdá na první pohled tak poklidný a překrásný. Tak nevinný. Avšak pojďme si povyprávět trochu více o tom, jak nevinný vlastně doopravdy je.

Občas se na internetu objeví příspěvky nebo konverzace u kterých si ťukáte na čelo. Někteří však na tyto příspěvky zareagují tak vtipně, že se prostě musíte smát. Najdete tu konverzace, komentáře a další věci přesně tohoto typu. Nechť vás provází síla při záchvatech smíchu. Cover: @dakota_azet Nejlepší umístění: #1 v Náhodné 27.8. 2017 Všechny screenshoty, které v knize najdete jsou z Facebookových stránek; TOP komenty a Screenshoty, TOP chaty, TOP komenty

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Nikdy jsem nechtěla být baletkou, ale byl to sen mé matky. Dostala jsem se na prestižní taneční školu, kde je na denním pořádku dril, šikana a neustávající soupeřivost. Taneční škola je mnohem tvrdší, než jsem myslela. 25.-30.10.2016 #1 v obecné fikci 17.-22.12.2016 #1 v obecné fikci

Mé jméno je Claudia Hamptonová a je mi sedmnáct let. Můj otec se už nemohl dívat na to, jak trávím skoro všechen čas u počítače, nebo mobilu, a tak se mě rozhodl přihlásit na tábor. Tábor, který mi překroutil život. Cover by: Adri1616

Zde je pár dost retardovaných songů, do každé rodiny! XD

Každý lásku projevuje jinak. Někdo kupuje květiny a dárky, někdo si vystačí jen se slovy. ,,Zack Adamowsky. Černovlasý kluk po kterém kouká polovina školy, ale nikdo s ním kvůli jeho rukám nepromluví.. Chceš mi říct, že do tohodle kluka jsi se zamilovala?!" moje nejlepší kamarádka na mě koukala jako na cvoka a při tom se usmívala. Kdo že je tu blázen? ,,Heleno, já ani nevím jestli k němu něco cítím! Bože.. City.. To je tak odporné slovo!" zhusila jsem se při představě líbání se, držení za ruce a.. Spaní spolu.. ,,Bože Darcy! Odsuzuješ lásku jen protože jsi ještě nikoho neměla," s tímhle odešla a mě tam nechala stát jako hasičák. Uběhl přesně rok od tohodle rozhovoru a já znovu stojím se svojí nejlepší kamarádkou v jídelně. Co se změnilo?

Všechny překážky nejdou přejít