Není jako my. V jejích žilách koluje krev z Vesmíru a naší planety Země. Byla stvořena jako dokonalá zbraň a na 11 let zavřena do tmy a ticha. Nikdy nepoznala svět za zdmi centra. Touží po svobodě a krvi svých milovaných. Co obnáší korektura? Oprava pravopisu a překlepů, přepis nějakých částí, avšak příběh zůstane nedotčen. Děj se nezmění, jednání postav také ne, pouze dojde k přepsání nějakých odstavců pro lepší pochopení příběhu či vylepšení kvality příběhu. !opravené kapitoly budu označovat * (hvězdičkou)! Adresa obrázku: http://cz.forwallpaper.com/wallpaper/sunset-at-sea-235190.html

„Jedna z dcer Patria zpustoší celou zemi. Žádná armáda se nebude moci její síle vyrovnat a nikdo nebude schopen ji zastavit. Před její mocí nebude úniku." „Zavřete dceru ledu Vaše veličenstvo! Léto je mírumilovné, nikomu neubližuje, zavřete Rosselu!" Vždycky, když jsem v nějakém příběhu četla, že se celé království obrátilo vzhůru nohama, kvůli nějaké věštbě, přišlo mi to neskutečně pitomé. Dokud se tak nestalo i v Patriu. V mých sedmi letech naši rodinu navštívila Nixa s varováním o moci jedné z nás, která přinese všem zkázu. Její věštba se však nezmiňovala o tom, zda je ona síla má nebo mé sestry Mirabeth. Celé království se snažilo přijít na řešení. Jedna z královských dcer má zničit celou zemi. Co byste udělali vy? Odpověď, co udělali mí rodiče je prostá. Zavřeli mě do cely, hluboko ve sklepeních zámku. Údajně z důvodu, že moc o které je ve věštbě řeč musí být samozřejmě zima, protože léto není schopné ublížit. Jenže právě tato domněnka zapříčinila to, že teď Patrium umírá. Spletli se. Zavřeli špatnou sestru. Cover od úžasné @GabrielaBartoov #1 v kategorii fantasy (3.8 2020)❤ #4 v kategorii Fantasy (15.8 2017) ❤ dekuju moc❤ #3 v kategorii Fantasy (8. 12 2017)❤❤ Dekuju moc❤

Tento příběh, je druhý díl k příběhu Chosen tudíž obsahuje spoilery. Proto doporučuji si nejdříve přečíst první díl. Mysleli jste si, že srdceryvným rozloučením Matta s Jess to skončilo? Tak to si myslíte špatně. Naše hlavní hrdinka se opět ocitá v tom stejném lese, kde se odehrávala předchozí hra. Opět skončila na místě, které jí není povědomé, i když měla pocit, že většinu z tohoto vězení již zná. Tentokrát ji však doprovází tajemný Michael, který ji zcela evidentně zná, přestože ona si ho pamatuje pouze ze svých nožních mur. Akce poslání Jess domů selhala. Nyní se stává právoplatnou hráčkou. Pokud si však myslíte, že toto je ta nejhorší zpráva, tak to zcela evidentně nemáte nejmenší tušení, co nás ještě čeká. Pletete se víc, než by vás i ve vašich nejšílenějších snech mohlo napadnout. Hra číslo dvě právě začíná. Cover od úžasné @GabrielaBartoov ♥ Děkujuu ♥ #8 v Fantasy ❤❤ děkuju hrozně moc!❤ (6.3 2017) #7 v Fantay (12.3 2017) jste nejlepší!❤

„Znáš hru hledání vlajky? Tak to se tu děje akorát s jediným rozdílem. Ty jsi ta vlajka." Probudit se uprostřed lesa, bez nejmenšího tušení, kde jste se tam vzali, to vám řeknu, není nic příjemného. Vlastní zkušenost. Pokud si však říkáte, že to nic není, tak si představte, jak vám hlas v hlavě našeptává, ať nikomu nevěříte a utíkáte. Samozřejmě, aby toho nebylo málo o pár vteřin později, k vám přijede auto plné lidí, přemlouvajíc vás, že oni jsou ještě to nejlepší, co vás mohlo potkat, že pokud tu zůstanete déle, najde vás skupina Jacka. A to nechcete. Údajně. A proč? Protože Jack je to nejhorší, co by vás mohlo potkat. Počkat, to nejhorší vás již potkalo. Jste uprostřed hry, kde vlastně nikdo nemůže být vítězem. „Jess, v téhle hře nejde vyhrát. Jde jen přežít. Je to nekonečný kruh." Cover od nejúžasnější @GabrielaBartoov

Přijet na místo, kde už jste byli, procházet chodbami, které dávno znáte, poznat člověka, co je vaším dlouholetým přítelem, a to všechno po dobu šestnácti let, ale nevzpomenout si na to, když tam znovu přijedete po čtyřech letech? Poněkud zvláštní, nemyslíte? Claris tohle právě prožívá. Na letní prázdniny s rodinou vyjeli do sídla jejich známých. Objevuje spletité chodby, jimiž procházela šestnáct let. A dokonce potká člověka, s nímž se znala celý svůj život, tedy až do jejích šestnáctin. Zná to všechno, a přesto je to pro ní v jejích dvaceti nové. Avšak s jejich opětovným příjezdem se měla historie opakovat, a tentokrát dospět svému velkému finále. Claris se bude muset podívat do minulosti, a to dost daleké minulosti. Pomůže to ale konečně to trápení zastavit? [UPRAVENO 27.05.2019] •29.o3.2o19 - 17.11.2o19• #1 v kategorii - fate / o6.o4.2o19 #7 v kategorii - záhada / o9.o6.2o19 Cover by: @Marky_Kuci_27 Original story by: @Marky_Kuci_27

Napadlo vás někdy, jaké by to bylo žít v budoucnosti? Ve světě plném vynálezů, úžasných inovací a snad i mimozemských návštěvníků? Představte si, že se vám toto přání splnilo. Žijete v Londýně v roce 2270. Můžete žít ve futuristických částech města, nebo se usadit na jižním břehu Temže, kde život stále připomíná časy dávno minulé. Svět zažívá nebývalý pokrok. Poprvé v historii je překročena rychlost světla, lidé se poprvé setkali s mimozemskou civilizací. Život se zdá být zdánlivě bezchybným. Stačí však málo a vy zjistíte, že takový rozhodně není. Stačí zahnout z osvětleného bulváru do vedlejší uličky, kde v nočním mrazu spí na holé zemi opuštěné dítě. Pokud vykouknete z bubliny vaší pohodlné existence, zjistíte, že svět není tak krásný, jak se zdá. Anglie stále bojuje ve světě za své zájmy. Proto, abyste se vy měli líp. No není to od ní hezké? Je, že ano? A co když vám řeknu, že za Anglii a vaše pohodlí bojují a umírají muži a ženy, kteří mnohdy nejsou ani pořádně dospělí? Co by, řeknete si, bylo to jejich rozhodnutí. Jsou to přece jen vojáci. Vycvičení profesionálové zvyklí na ztráty ve svých řadách. Jistě, to si myslí všichni, nejste sami. Ale potkali jste je někdy? Vydali jste se k letišti královského letectva, které máte téměř za dveřmi a promluvili jste si s vojáky? Myslím, že ne. Jinak byste věděli, že to, co si celý život myslíte, není pravda. Nejsou to žádné vražedné stroje. Jsou to skuteční lidé, kteří mají skutečné problémy, emoce a city. A ono „svobodné" rozhodnutí, které je vehnalo do řad armády, nebylo vždy tak úplně svobodné. Tohle je příběh jednoho z nich. Řadového vojáka, který si nikdy nedokázal zvyknout na smrt. Příběh vojáka, který se rozhodl raději riskovat život v armádě, než zemřít na ulici. Pozor! Probíhá korekce.

Claudette je dcera šlechtice, muže který se z mladické nerozvážnosti dostal do konfliktu se sousední mocností a situace se zdála tak bezvýchodná, že požádal o pomoc Rothbarda, čaroděje ze severu. Ten mu pomůže, ale pouze pod podmínkou, že si bude moct vzít jednu z jeho dcer. Uběhla spousta let a na slib se skoro zapomnělo. Když si však Rothbard přijde pro Claudettinu mladší sestru, dívka se vzepře a aby ji zachránila, sama s černokněžníkem odejde. A tak se Claudette dostává do světa, který nechápe, s mužem, jehož srdce je vystavené pod skleněným poklopem v jeho pracovně. Palác pod vodou a kletba, která jí nedovoluje opustit budovu bez toho, aniž by se proměnila v labuť. Existuje vůbec možnost úniku?

Dobrý sen je samostatný, není potřeba ho hlídat. Nic zlého se v něm neděje, žije si vlastním životem a přináší lidem dobrou náladu, či dokonce štěstí. Noční můra je zcela opačná. Neustále se snaží získat moc a proniknout do reality, aby mohla skutečně ubližovat a působit bolest. K nesplnění jejího cíle jí brání jediná věc. Hranice, kterou chrání Custodianové. Jenomže jako všech strážců a ochránců v jakémkoliv příběhů jich ubývá a hranice se bortí. Nesmí se to však stát, protože... inu, představte si svou nejhorší noční můru ve skutečnosti. Nepříjemná myšlenka, že? "Jsem spisovatelka, a to je mnohem lepší, než být superhrdina, protože mám sílu ovládat celý tvůj svět. Mám sílu ovládat mnoho světů." -Delaney Moore "Jsme Custodiani, což znamená strážci nebo ochránci, ale také se nám říka Somnieni a víš, co to znamená? Snílci, Del. V tom je naše největší síla a moc. Ve fantazii a snech." -Alexandr Wands Cover od úžasné GabrielaBartoov ❤❤

Rita Sikesová, šedá myška prahnoucí po postu předsedkyně studentské rady. S podporou ředitele se rozhodne získat to, co jí náleží a pokud jí v tom má pomoci psaní do školních novin, které již několik let odpovídají kvalitou jednovrstvému toaletnímu papíru, bez zaváhání přijímá jediné volné a zároveň to nejhorší místo: redaktorka bulvární rubriky.

Děti hvězd. Čtyři sourozenci narození každý v jiném ročním období. Být jedním z nich znamená mnoho získat, ale taky ztratit. Své o tom ví Muelhauptovi. Během pár měsíců poznali, co jejich výjimečnost obnáší. Od počáteční nedůvěry se dopracovali až ke smíření s tím, kdo jsou a jakou roli ve světě hrají. Nebo alespoň někteří. Ti ostatní o sobě dále pochybují. A i přes to je čeká první důležitá mise, na které stojí záchrana životů. Jenže ocitnout se v krajině zpustošené válkou, v zemi, kde pravidla dávno neexistují, to nebude snadné. Stačí jeden nepozorný krok a z přátel se stane jen trýznivá vzpomínka. Kdo po sobě zanechá bolest v srdci a s kým se seznámí? To je ve hvězdách. POZOR: Jedná se o druhý díl příběhu Děti hvězd, který najdete na mém profilu. Bez přečtení prvního dílu vám bude chybět mnoho důležitých informací a nebudete chápat souvislosti. Takže doporučuji přečíst nejdřív první díl. Za opravy textu moc děkuju Antilii. Za nádherný cover děkuju úžasné Eloran. 7. 5. 2018 #6 v kategorii fantasy