Někdy je láska tak silná, že stačí minulost nabarvit na černo a tím začít od začátku.

Na planetě Zemi žije přes sedm miliard lidí. Každý z nich žije naprosto jiný život, má jiné emoční cítění, jinak zvládá nenávist a lásku, jinak chápe smysl života. Pojďme alespoň na pár minut nahlédnout do životů několika naprosto odlišných lidí a pokusme se pochopit, že ne každý žije pohádkový život.

{Watty Awards 2013 Winner} This is simply a story about a lonely girl who finds love. I was inspired to write this because I wanted to know that there are good things that happen to invisible girls like me. I wanted to write Hope for those who seem hopeless. • • • In March of 2013, Letters was #1 in the short story category. June 2013: Short Story #3 and Romance #40 February 2014: Winner of The Watty Awards 2013 for On The Rise Short Story

V Richmondu, stát Virginie, žije přes 204 214 obyvatel. Na rohu N Robinson Street a Stuart Ave je malá Starbucks kavárna, ve které jako barista pracuje Elliot Washington. Každé ráno přesně v 10:05 se dveře kavárny otevřou a dovnitř vstoupí Isabelle, jejíž jméno zná Elliot jen díky kelímkům, a objedná si karamelové Frappuccino. Elliot je Isabelle fascinovaný, jenže si pomalu začíná uvědomovat, že ho jeho platonická láska k cizince pomalu zžírá zevnitř. 5.10. 2015 - #6 in Teen Fiction 7.10. 2015 - #3 in Teen Fiction 20. 10. 2015 - #1 in Teen Fiction Czech Short Story © All Rights Reserved | 2015 Written by IciaLinz

Angela Rose is eighteen years old. Brunette, lean, and tall. A curvy body, that many guys would want her to be their girlfriend. But they didn't like her, because she had one flaw, she is blind. Not genetically. A stink bomb was set off on Angela as a joke, when she was working on a school project in her garage. All of a sudden she sees black. She was ten when this incident happened. Eight years of wanting to see the world. How the water in California is always blue. Or to see the tall mountains in Montana. She had to trust people again. And that was hard only relying on four senses. One day at her clinic, a young man accidentally bumped into her, when visiting his sick grandmother. He looked into her eyes. They were bright blue and green. They looked like they came out of a picture book. He stuck his hand out to introduce himself, not knowing that she was blind. Angela didn't knew what he was doing. He then asked her if she was blind. She had tears in her eyes from that question. She wanted to see his beautiful face, and accent who's it belonged to. She replied to him, "I can't see you."

Not everyone wants to be fixed, some people prefer being broken. *EDITING ALL CHAPTERS AT THE MOMENT*

-příběh již neaktualizuji- Děsilo mě to. Děsilo mě to, co jsem cítil, že po sedmnácti letech života si přikráčel někdo a změnil mi pohled dokonce i na samu sebe, že jsem během pár měsíců ztratil pevnou půdu pod nohama a najednou vůbec netušil, kdo jsem, neměl jsem ponětí, kdo je sakra ten Jayce na fotkách. Přišel jsem si ztracenej, chtěl jsem znovu najít sám sebe, a i když jsem někde v podvědomí věděl, že to musím přijmout, že je to pravda, že tohle jsem já a že už to nikdy nebude jako dřív, nešlo to. Nedokázal jsem to vyslovit nahlas.

!SEQUEL TO GAME ON! „Víš, ve vztahu je vždycky jeden, co miluje víc." „Jenže všichni už ví, že v tom našem jsem to vždycky byla já." Cover by: me #4 romance - poprvé 3.4.2016

Poměrně uspěchaný příběh, který je lepší číst s balíčkem kapesníků. :) druhý díl - Game Continues „Zahrajeme si hru." „A má pravidla?" Obsahuje nevhodná slova. poprvé #1 v romanci - 21.10. 2015