// Prochází betací od @TnaKenov a @netopyrka83 :) // „Och, božíčku, vypadám tlustě?" Prsty s tmavě nalakovanými nehty zabubnovaly o štíhlou tvář chlapce, který se před zrcadlem promenádoval v nařasené sukni sahající mu až pod kotníky. Zachichotal se, vystrčil na sebe do odrazu zadek, kterým krátce zatřásl a následně pohoupal do boků. „Ba-rok-ní boky!" odsekával při každém zhoupnutí do strany. „Vypadáš směšně," můj hlas se třásl víc než volány sukně, se kterou šili všichni čerti v podobě mladého muže. „No to jsi kamarádka? Takhle mě necháš jít mezi lidi? Tedy, člověka?" Jeho hraný afekt nikdy neznal hranic. To už byl úděl herců. Pohoršeně zavrtěl hlavou, dal mi políček. Hned na to laškovně zvedl koutek, svůdně zavrčel a vyhrnul si sukni nad kotník, který předsunul ke mně. „Rajcuje tě to?" pokračoval, „Pokud řekneš kouzelná slůvka, možná uvidíš i kolínko," pokoušel mě dál, jeho obočí několikrát poskočilo, nohu mi strčil pár centimetrů od obličeje. „Kouzelná slůvka? Abrakadabra, hérečko!" přistoupil jsem na jeho hru. „No výborně!" zajásal s neskrývaným nadšením a sukni si vykasal až ke stehnům. Odhalil tak svoje hubené nohy mírně postavené do tvaru písmena X. Odskočil ode mě zpátky k zrcadlu, otočil se do něj, zavrtěl hlavou a přivřel oči. „Tak mladá...A taková štětka!" spráskl ruce k sobě a jedna mu pak vystřelila k čelu, kde naznačila přicházející mdloby, načež se skácel jako pytel brambor k zemi. A potom jsme oba vybuchli smíchy.

Příběh vypráví o čtveřici holek, které spolu sdílí teenagerský život, stejně jako populární crew BadBoys na Tresfonské střední škole. Naomi se nemůže dokopat k tomu, aby si přiznala city, které chová pod neustálými hádkami k Ethanovi. Erin je lapená mezi láskou a vášní, kterou prožívá s Lucasem. Kristin je už od samého začátku šťastná s Ryanem. Sophie bohužel obrečí Ethana a vypadá to, že i neodolatelného Chrise. Thomas velmi rychle zjistí, že má Chris pod svou tichou vrstvou city, které však ukáže pouze Thomasovi. Drama, vulgarita, cliché a spousta emocí! Co víc přidat do smyšleného příběhu o teenagerských životech...? ---------------------------------------------------- Upozorňuji, že se tu vyskytuje velký nános vulgarismu a alkoholu. ---------------------------------------------------- Kniha má i druhé vydání na mém profilu. Budu moc ráda za přečtení.

"Mám tak milion důvodů tě nemít rád." "Například?" "Máme byty naproti sobě a ty neustále chodíš bez trička." "Neřekl bych, že zrovna to ti vadí."

„Proč se mě bojíš?" „Tvůj táta je vrah." „Ale já nejsem můj táta." Možná, že šance milovat a odpouštět jsou na náš život až příliš nepravděpodobné. Ale někdy je osud nevyzpytatelný a láska nedává na výběr. -------------------------------------------------- #7 - Povídka - 21.2.2o17 #9 - Povídka - 19.2.2o17 #14 - Povídka - 15.2.2o17 #16 - Povídka - 14.2.2o17 #17 - Povídka - 7.2.2o17 #25 - Povídka - 4.2.2o17 #30 - Povídka - 28.1.2o17 #39 - Povídka - 27.1.2o17 #48 - Povídka - 26.1.2o17 #52 - Povídka - 25.1.2o17 #59 - Povídka - 24.1.2o17 #75 - Povídka - 23.1.2o17 story: ©_lilai_ cover: @JulieBeranov 8.1.2o17 - 27.2.2o17

Lord Voldemort je poražen. Většina Bradavických studentů, stejně jako Hermiona, Ginny, Ron a Harry, se vrací zpátky do školy, aby si dodělali náležité vzdělání. K velkému údivu všech se ke studiu vrací i Draco Malfoy, společně s Blaisem Zabinim, Theodorem Nottem, Pansy Parkinsonovou a dalšími hady. Všichni si přejí, aby poslední rok na Bradavické škole čar a kouzel konečně proběhl poklidně, ale bude to opravdu tak? A co když dva odvěcí nepřátelé budou muset z nařízení ředitelky McGonagallové spolupracovat? Změní Hermionin projekt na zlepšení mezikolejních vztahů atmosféru v Bradavicích k lepšímu nebo naopak? Oddechová, ale velice dlouhá Dramione povídka/komedie, která je zaměřena především na Zmijozelskou komunitu. Jak je u mě zvykem, začátek je trošku nudnější, ale pokud těch pár kapitol přelouskáte a dáte povídce šanci, věřím, že se budete bavit :). Přeji příjemné čtení a doufám, že se Vám bude příběh líbit. Začátek: 14. listopadu 2017 Konec: 27. června 2018 Povídka ještě neprošla korekcí a přepisem, proto se zde občas objevují překlepy a malé nesrovnalosti, které ale pro děj nemají žádný význam. *** Věnováno Žanet a Šárce. *** Duševní vlastnictví postav (mimo mnou vytvořených) a prostředí světa Harryho Pottera patří úžasné J. K. Rowlingové. Povídka není psána za účelem zisku.

Každý den nastupuješ dřív. Každý den se tak zvlaštně díváš. Nevím jestli na mě, na moji kamarádku nebo někam úplně jinam. Každý den tam sedíš sám se sluchátky v uších. Každý den si říkám, jestli víš jak se jmenuju, protože já tvoje jméno vím...Jacku. 03.04.2016 #3 Povídka 01.09.2016 #2 Povídka

Jako dvě ztracené duše jsme se toulali životem. Jen já, ona a naše vzpomínky. Nikdy na ni nezapomenu... |22. 8. 2016 #1 v Dobrodružné|

Kytara v náručí a rockové tóny vycházející zpod jejích prstů - tak si Larissa Hudsonová představuje absolutní štěstí. Nejraději by strávila každou volnou chvíli ve zkušebně s přáteli a vytříbila svou lásku ke hraní k dokonalosti. Po smrti snoubenky strýce Jima se však Lara vzdává svých snů a přestěhuje se k němu, aby mu pomohla překlenout těžké období. Šum lesů, kouzlo malého městečka a noví spolužáci jí rychle vynahradí prvotní pocit stesku. Uhrančivý pohled kluka, kterého potkává na chodbách školy, jí ale neustále vyvádí z míry. Lara je zmatená. Rozum jí radí držet si od něj odstup. Jenomže její srdce, zvyklé tlouct v rytmu kytarových akordů, teď bije jako na poplach pokaždé, když jí její nový démon zkříží cestu. Co když zjistí, že svět, který znala jen z pohádek a fantasy filmů, má na dosah ruky? A co vlastně může sedmnáctiletá holka vědět o lásce? Možná ještě vůbec nic. Možná ale daleko víc, než by ona sama tušila. najdete na Martinus.cz/sk

Ten pult za ní? Přesně tam bych ji v ten moment přitiskl. Šílel bych z jejího dechu, z jejího měkkého těla. Ze stonů, co by se jí draly z pusy, když by opakovala moje jméno. Kompletně bych ji obalil do svých rukou, aby už nikdy nemohla odejít. A pak bych ji líbal, přivlastnil bych si její rty, až by nám oběma nezbyl žádný vzduch v plicích. Až do toho momentu, kdyby naprosto zkrotla a přiznala, že je moje. Jenom moje. *** Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem udělala tu největší chybu, jakou jsem jen udělat mohla. Já se na něj podívala. Bylo to v jeho očích, něco, co se odráželo. Něco, co by mě položilo na kolena, kdyby mě nedržel tak pevně přibitou ke zdi. Nejspíš to bylo tím. Nebo jeho blízkostí. Nebo pevnou náručí, ve které mě držel jako bezbranné dítě. Možná tím dechem, co mi pořád brněl na krku, nebo vůní, co mě opanovala. Nebo zkrátka tím, že jsem tam s ním v ten moment prostě být toužila. Ačkoliv jsem si to odmítala přiznat. Jednoduše jsem zkrotla. Mohla jsem se snažit ignorovat to jakkoliv jsem chtěla, stejně to nešlo, necítit jeho oči na sobě. Byla to jako nějaká pošahaná síla, co mě k němu táhla, a já se nedokázala na něj nedívat. Nevracet mu ten pohled zpátky. A v tu chvíli pro mě přestal existovat svět. Zůstal tam už jen malinký prostor, slabá světla, já přitisknuta ke zdi, on, přitisknutý ke mně, mé bušící srdce a jeho hluboký dech. On byl jediný, koho jsem kdy milovala.

#1 v kategorii Romance #2 v kategorii Romance 09.06.2017 Nikdo ho neznal tak jako já. Každý ho odsoudil ještě dřív, než ho dokázal poznat. Přišel s pověstí, která se s ním táhla i nadále, ale jen já se rozhodla ho doopravdy poznat a tím vidět jeho pravou tvář. Dokázala jsem poznat, jak se cítí, nebo na co myslí bylo to jen o tom znát jeho osobnost. Jen kvůli vzhledu si hned lidé mysleli to nejhorší, tetování po těle a piercing, prostě se ho báli. Zprvu to byl jen můj spolusedící, ale časem se mi dostal pod kůži a já ho nedokázala dostat pryč. Vlastně jsem ani nechtěla. Nedokázali jsme bez druhého pomalu dýchat, on byl moje droga a já byla ta jeho. Byl majetnický, agresivní a neskutečně žárlivý. Pamatuji si na náš rozhovor dodnes. „Nedokážu na tebe přestat myslet." „To už není můj problém." „Proč jsem tě vůbec potkala." „Varoval jsem tě, ale ty jsi neposlouchala." „Nejsem pro tebe dost dobrý, copak to nechápeš?!" zařval na mě. „Ne jsi perfektní," šeptla jsem a on se zarazil. „Co tu děláš?!" přecedil skrz zuby. „Jen jsem se dívala," pousmála jsem se a on mi vytrhl spis z rukou. „Děláš si kurva srandu!" zvýšil hlas a v tom jsem na tváři cítila štiplavou bolest. „Ty. Ty," nedokázala jsem to vyslovit, když v tom mě chytil silně za paži. „Drž laskavě pusu a jdeme!" !!!!Upozornění Příběh obsahuje vulgarismy, sexuální scénky i násilí. Pro profíky přes češtinu to bude kniha plná nervů, ale jakmile knihu dokončím chyby budu opravovat.!!!!!(13+) Na 1.Díl se můžete těšit už 20.4.2017(Možná i dřív) Vaše Princess.Topinka