S dovolením úžasné autorky Alice O'Really publikuji její příběh zde, na Wattpadu. Charaktery zde použité jsou duševním vlastnictvím J. K. Rowlingové a Alice O'Really, jejich využitím mi neplyne žádný finanční prospěch. V příběhu jsou zpracovaná homosexuální témata, násilné scény, doporučený věk 18+. Můj příběh začíná na posledních stránkách šesté knihy. Jednoduše si neumím představit, že by Harry poslušně čekal ukrytý ve stínu, zatímco vyčerpaný a zraněný Albus čelí Smrtijedům... Zásadní prohřešek proti světu paní Rowlingové je ten, že v Elysejském klíči jsou všichni o jeden rok mladší. Důvod je prostý - domnívám se, že kouzelník dosáhne plnoletosti v okamžiku, kdy se jeho magie ustálí a on se tak ocitne na svém magickém vrcholu; protože respektuji hranici plnoletosti 17 let a současně potřebuji, aby plnoletý byl až po absolvování sedmého ročníku, v mém příběhu nastoupil do Bradavic o rok dříve. Ostatní odchylky, velké, malé, úmyslné či neúmyslné, mi snad laskavý čtenář odpustí. Je tedy počátek června 1996, Albus Brumbál právě vypil smrtelný jed chránící viteál, Severus Snape, vázaný Nezrušitelným slibem k Narcisse Malfoyové, za ním spěchá na astronomickou věž a Harrymu chybí necelé dva měsíce do šestnáctých narozenin... Příběh pokračuje Stopami Šelmy

"Lépe než nenávidět a mstít se, je zapomenout a milovat znovu." Je osud opravdu tak krutý a vybírá si vždy pouze hrstku lidí, které trápí od jejich narození až do smrti? Nebo si to jen představovala? Nedokázala si odpovědět. Jediné, co věděla, bylo to, že už neměla ani právo mluvit do své vlastní svatby. Ale pokud promluvit a postavit se proti jejich rozhodnutí znamenalo smrt - byla to opravdu cena, kterou by byla ochotna zaplatit?