"Čum, čum, vole...to je kunďák..." slyší za sebou, ale nemá odvahu se ohlédnout. Co když mě tady hned první večer ojedou? Ale vždyť nejsem v lochu. Jsem v léčebně. To je skoro nemocnice. "Padejte. Padejte na svý pokoje! Okamžitě!" zřejmě přímý zásah dozorce. Nepostřehnul to, protože byl zamčen v pokoji. Ve svém pokoji. S vlastními mřížemi.

Veselý i neveselý jednodnohubky.

"Zpomal, trošku! Prosím!" zakřičela jsem se slzami v očích. Bylo mi ale jasné, že nezpomalí. Ani na chvilinku. Proč by měl na mě také život čekat? Já ho musím dohnat a předejít sama, ale už prostě nemůžu. "Chápeš to, já už nemůžu!" zašeptala jsem a slzy mi vytryskly z očí a kutálely se po mých rozechvělých tváří. "Proč jsi tak krutý?! Proč?!"

Frank a Gerard. Dvě rozdílné osobnosti ale přesto se do sebe jednoho krásného dne zamilují? No nech se překvapit. :D Gee (25) Frankie (20)

Vyplývá z jednoho psychologického testu a jakožto námět byl použit i pro Černé historky. Taky jsem se nechala inspirovat...

Gerard trpí velmi silnými depresemi. Nedokáže myslet na nic jiného než na to.. kdy, kde a jak to ukončí, jestli na to někdy posbírá odvahu. Pomůže mu někdo? Ne, on o pomoc nestojí.. nikdy o ní nestál. Nechce zatěžovat ostatní se svými problémy.. ví že oni jich mají víc než dost.