Seznam čtení anitt27
34 stories
poezie muzejních exponátů. by Amaenell
Amaenell
  • WpView
    Reads 5,954
  • WpVote
    Votes 1,207
  • WpPart
    Parts 52
růžový mramor černobílá srdce pár rozlámaných nadějí a také vzácných hlav máte v polštářích střepy tak už jděte spát - - - - - - - - - - - - - Dokončeno @Amaenell ©2018
Hvězdná uklízečka by Rainbow5800
Rainbow5800
  • WpView
    Reads 9,858
  • WpVote
    Votes 743
  • WpPart
    Parts 30
Většina příběhů začíná... Prostá dívka a úžasný dokonalý herec Thomas William Hiddleston.... Ale, co když tak dokonalý není? Co se skrývá v jeho soukromém životě? Jaké kostlivec schovává ve skříni? Novozélaňďanka, Mary Phyber. Dívka, která má vystudovanou jen obyčejnou hotelovou střední školu. Její život je poměrně nezajímavý. Nejeví žádný zájem o lásku a ani ji nevyhledává. Jejím snem je stát se slavnou spisovatelkou, pod pseudonymem. Nechce popularitu, slávu ani mít za zadkem paparazzi. Za svůj život poznala díky své práci, v soukromém baru, hodně celebrit. Zkouší různé práce, až se jí naskytla velice zajímavá pozice. Jako majordomus a sekretářka slavné osobnosti. Thomase Williama Hiddlestona... Jestli hledáte typickou FanFikci (stylu on se do ní zamiluje, vyspí se spolu, podvede ji, ona je těhotná, on se k ní vrátí a láska do konce života) tak to rychle odstraňte že svého repertoáru. Tato FanFikce obsahuje aroganci, drzost, přímé chování, nadávky i velkou dávku sarkasmu a (doufám) že i humoru. !Vulgarismy, nechutnosti a obsah nevhodný pro děti mladší 15 let.! (vím že to nikdo nebere v potaz, ale aspoň nemůžete říct, že jsem Vás nevarovala)!
květinové žalozpěvy by hvezdarka
hvezdarka
  • WpView
    Reads 10,694
  • WpVote
    Votes 2,112
  • WpPart
    Parts 28
špatný básničky psaný ve čtrnácti, který mi je líto smazat
I'm your wife, my king by Rainbow5800
Rainbow5800
  • WpView
    Reads 616
  • WpVote
    Votes 56
  • WpPart
    Parts 6
Rose... To je jméno, které jsem dostala v sirotčinci, ale mé pravé jméno je Eskadrin.... Nemám žádnou moc jen dědictví o kterém jsem neměla ponětí....
Křídla tvých metafor by smile_and_be_crazy
smile_and_be_crazy
  • WpView
    Reads 4,184
  • WpVote
    Votes 613
  • WpPart
    Parts 13
"Zdá se mi to, nebo pivoňky ve tvých vlasech kvetou modře?" Kdekoho by tato věta zmátla, pomalu a nemilosrdně by ho mučila, až by ho nakonec dohnala k šílenství. Jenže v našem světě, kde bonbóny byly hořké a láska chutnala po šťovíku, byly metafory tím jediným, co nás drželo při životě.
Real Prblms by EmphaticallyPoet
EmphaticallyPoet
  • WpView
    Reads 4,954
  • WpVote
    Votes 890
  • WpPart
    Parts 9
Reálné problémy v reálném světě.
Lena by Kaa6ka
Kaa6ka
  • WpView
    Reads 287
  • WpVote
    Votes 81
  • WpPart
    Parts 15
„Leno?" uslyším šepot. „Proč ses stala tak chladnou? Chladnou ke mně? Chladnou ke světu?" Změnila se. A s ní se změnila i její cesta. Srdce jí plálo, i když jí polévali vodou. V tom tkvěla její jedinečnost. Jenže co když se srdce obrátilo v prach?
Bláznův Deník Pt. 2 by EmphaticallyPoet
EmphaticallyPoet
  • WpView
    Reads 10,365
  • WpVote
    Votes 1,291
  • WpPart
    Parts 14
Psychické nemoci zakomponované do povídek očima trpícího. Sbírka je znovu pro pochopení a otevření očí zdravým lidem.
Zloděj hvězd by LoryApaireHumble
LoryApaireHumble
  • WpView
    Reads 697
  • WpVote
    Votes 138
  • WpPart
    Parts 9
Traduje se legenda, jež praví, že jednou za dvě stě let se všechny hvězdy ukryjí do Nebeského chrámu, kde čekají, až mezi lidmi povstane Osvícený, který je přivede nazpět. Přivést hvězdy zpátky je nezbytný a neuvěřitelně náročný úkol. Jenže tyto tečky v dáli ještě mnohokrát větší, než si vůbec dokážeme představit, jsou zdrojem radosti, veselí a lásky. Jakmile jednou zmizí, zbude po nich jen smutek, bolest a žal. Dnes jsou tohle všechno jen staré báchorky, na něž většina lidí zapomněla a přestala věřit. Na hvězdy či emoce jako veselí a radost, jejichž význam zůstal pro lidstvo skrytý. Jediný, kdo nezapomněl, je škodolibá vesnická dívka Aileen a její kocour...
Dcera plačící hvězdy by AndyAmbicio
AndyAmbicio
  • WpView
    Reads 313
  • WpVote
    Votes 37
  • WpPart
    Parts 6
Po dlouhá léta, kdy poslušně žila září, se hvězda rozhlédla po okolí a na zemi spatřila nádherného člověka. Zalíbil se jí. Ve chvíli kdy se ani jeden z nebeských vládců nedíval, sestoupila na zem, a s tím mužem promluvila. Netrvalo dlouho. Hvězda i smrtelník v sobě našli zalíbení. A to byla chyba. Hvězda se zamilovala. Do člověka. Kdesi vysoko, v jedné z komnat nebeského paláce, se tak hvězdička rozplakala. Chladné slzy jí smáčely bledé tváře, a ona s bosýma nohama přešla k velkým skleněným dveřím vedoucím na terasu. V holé kůži se třpytily krystalky Nebeské záře. Dříve je milovala. Obdivovala lesk toho vzácného druhu krystalu, když se jí jeho úlomky mihotaly v kůži jako tisíce jiskřiček. Jiskřiček vykřesaných z ledu, neboť oheň by takovou barvu nikdy nedokázal stvořit. Kdysi je vzývala, aby s ní tančili tichou nocí, aby s ní zpívali Měsíční písně, aby se radovali z nesmrtelného života. Dnes v noci je ale nenáviděla. Přála si, aby dokázala ten kus krystalu z vlastní kůže vytrhnout, a pak ho zahodit tak daleko, jak jen to půjde. Dnes neobdivovala jeho elegantní linie a odlesky světla v leštěných hranách. Dnes jen s odporem sledovala to kruté ledové ostří, které řezalo její nestárnoucí srdce na kousky.