První díl trilogie Nuzné poměry. Teprve patnáctiletá slečna žije ve středověkém městě se zajímavým jménem - Murder. Vražda. Město je beznadějné, nejbeznadějnější v celé zemi, známé jako Velká Británie. Město plné zlodějů, vrahů, prostituce a chudoby je přímo prolezlé špínou. Je jen málo způsobů přežití pro dívku bez domova. Buď může zaprodat své tělo, nebo se vzdát. Je tu ale i jiná možnost? Victoria Wood. Jméno bastarda, které jí dal její otec jí velmi často zavírá dveře, ale ty jí zase otevírají hbité prsty a lehký krok. Dokáže Victoria přežít ve škole zlodějů, kde je dívka nevítaným vetřelcem a bezmocnou obětí? *Všechna práva vyhrazena. Neručím za pravdivost jakýchkoliv údajů. Veškerá podobnost s živými či mrtvými osobami je čistě náhodná. #1 v Fantasy!! Cover by @EBBubeliny

Může se nenávist proměnit v lásku? A může se láska proměnit v nenávist? Po tom, co mě unesli, jsem zjistila, že možné je všechno... „No tak jo! Postav mě zpátky, já radši půjdu po svých," vykoktala jsem a snažila se dostat na zem. Nechtěla jsem u něj být tak blízko. Emmet mě úplně ignoroval a dál se mnou mířil k vile. Prala jsem se s ním a kroutila sebou. To už jsme byli promoklí oba. Byla jsem si jistá, že mě musí za chvíli položit. Jenže on si jen povzdychl a vzal mě okolo pasu a přehodil si mě přes rameno jako pytel brambor. „Jako vážně?" zahučela jsem bezmocně a bušila mu do zad. „Heej! Pusť mě! Tohle je hloupý." Mohla jsem mluvit s betonovou zdí a vyšlo by to nastejno. Když přišel do pokoje, posadil mě na židli. Docela jsem si oddechla, že ne na postel. Jenže pak vytáhl provazy a začal mě přivazovat. „Emmete ne! Neblázni! No tak!" křičela jsem zděšeně a házela sebou, co to šlo. Bylo to marné. Když to dokončil, šíleně se na mě podíval a vytáhl injekční stříkačku. „Bože ne! Už ne! Prosím...," kňourala jsem potichu. Bylo na něm vidět, že si mé zděšení užívá. „Neboj, tohle tě jen trochu omámí. Spát nebudeš," smál se zlomyslně. „To mě má jako uklidnit?!" štěkla jsem na něj. „Možná. Ale po tom, co udělám, snad už utíkat nebudeš. To tě ponaučí," houkl temně. -Vážně bych chtěla poděkovat Betty, která mě dokopala k tomu, abych to sem dala :) Doufám, že se vám to bude líbit) -Mimochodem nový obrázek k Životu v kostce je od @-FeyA- ;) děkuji ti ještě jednou)

Co uděláš, když se topíš? Plaveš na hladinu, nebo klesáš ke dnu? Co když nedokážeš ani jedno? Co když už nemáš sílu se znovu nadechnout? Jak daleko dokážeš zajít? Co myslíš, existuje něco jako osud? A dá se ovládat?

Začátky, nebo možná jen konce, poznámky, trocha šílenství a všechno to, co se nikam jinam nevejde. Příběhy odtud na sebe nijak nenavazují ani nemají žádnou souvilost, jsou to prostě jen střípky něčeho, co jsem skládala, abych to mohla znovu rozbít :)

Jsem Stopařka....nikdo už mi jinak neřekne. A je to docela výstižné...jsem Stopařka. Ztratí se někdo jasně, zavolejte mě, hledáte někoho? Jsem váš člověk. Jsem jedna z lidí, kterým ostatní říkají, že mají dar....a ano? Jsou případy, kdy si to nemyslím. Ale je to, možná to jediné, pro co jsem dobrá.........to, pro co jsem se narodila a asi i to proč jsem se dostala sem. Nejlepší dosažené umístění v žebříčku fantasy #1