Odsouzenec
Spáchal zločin, protože se přestal ovládat. Záměrně ublížil někomu koho neznal, přesto si představoval konkrétní osobu. Myslel na ni a přitom vraždil. Vraždil a představoval si ji!
Spáchal zločin, protože se přestal ovládat. Záměrně ublížil někomu koho neznal, přesto si představoval konkrétní osobu. Myslel na ni a přitom vraždil. Vraždil a představoval si ji!
Už je to pár let, ale to co se stalo, jim nikdo neodpáře. Ti dva si neskonale ublížili a přesto si zůstali. Jako jediní.
Věřila mu. Měl na to. Tak co se, sakra, stalo, že to tak skončilo? Tak moc byl pod nadvládou vlastní krve či se z něj stal ještě větší zbabělec, co jen před zraky svých nepřítel hází rameny? Zklamal ji. Zklamal sebe.
Vyšla si s jedním, ale druhý jí nedá pokoj. Je tohle opravdu možné? Ona už není jeho královna. Nechce jí být. A on nedokáže být osamělým králem, proto se vrátil. Stačí mu ale i to málo.
Zamilovala se, ale špatně. Myslela si, že se změní, jenže ne. Byl jako den a noc v jednom těle. Milý i ledový. Uvědomila si to, ale hnedle narazila na někoho, kdo byl stejný. Děsivě stejný a mohl z toho být jednoduše skandál.
Prostě se mu ta blonďatá kráska líbí. Nedá mu pokoje. Proto speciálně využije návštěvu baru při oslavě zesnulého obyvatele města a snaží se upoutat její pozornost. Nebýt několika překážek, tak je celá jeho!
Darja, která byla vychována dle pravidel DOBRA se, se špatnou shodou okolností, intrik a nevědomosti dostává do zajetí ZLA, kde by se každý pod vedením jejího šéfa nejraději sám odpravil. DOBRO a ZLO jsou dva velké pojmy - buď jsi hodný anebo zlý. Ano - jistě, existuje to. Nic jiného v tomhle světě není. Pravidla j...
Nejnepravděpodobnější zaměstnání a přeci ho vykonává. Jeho život se změnil, je úplně někdo jiný, ale je celkem spokojený. Opravdu. Tedy až do dne, kdy do Bradavic nastoupí jedna malá holka a on si ji řádně zprotiví. Až do dne, kdy se o ní dozví víc. Až do dne, kdy pozná o koho jde a zjistí kdo je její příbuzenstvo!
Byla to holá náhoda. Věděli to a neřekli jí to - nejlepší přátelé. Věděli, a přesto byli v nevědomosti. Už nikdy to nebude takové. Vlastně, z ničeho také nic nemohlo být. Ačkoliv on, v ten den šťastný - ona trpí. On žije, ona už není. Přítomnost a minulost.
Severus Snape. Muž, kterého každý nenávidí, už od samého narození. I když neoblíbený a necitelný, jednu slabost měl. Ji. Když se po letech kouká na svého oblíbeného studenta - připomíná mu sebe. Každý den, jakoby zažíval Déjà vu. Každý den pocit utrpení.
Už dávno není v Bradavicích. Má svůj život, bydlení, práci. Nedělá nic převratného. Stereotyp s obměnou. Myslí si, že dnešek nebude jiný - tak hrozně se spletla. Jeden rozhovor, jeden telefonát, jeden volající jí změní život. Nenávratně a navždy.
Dala se s ním dohromady, ale moc dlouhého trvání to nemělo. Draco Malfoy to jednoduše pohnojil. I přes to, co mezi sebou měli, se našel někdo, kdo je rozděloval. Nebylo to násilné. Jednomu z dvojice se to líbilo. Bohužel? Ne. Utopie? Ten kluk se jednoduše zamiloval. (pozn. autora: Co Fred má, co George ne?)
Zamilovala se. Myslela jsi to, ale nikdy ten cit nerozpoznala. Potkal jí v životě vůbec? Zamilovala se do něj. Do jeho uhrančivě modrých očí. Rozpoznala tu masku, se kterou se prezentoval před světem. Hrál si s její myslí. Hrál si s ní. Dovolil jí něco, v co nedoufala. Ale dovolí jí to, co by ráda?
Byl to on a nebyl. Při pohledu do zrcadla se děsil. Cítil zraky druhých všude, na svém hábitu, do kterého byl ukrytý. Věděl, že o něm mluví, přesto je neslyšel. Mohl si jen domýšlet, co o něm říkají. Byl to on, i když se sám sebou necítil.
Nevěděla, jaké to bude, měla obavy, ale zároveň se těšila. Na něj. Nepředstavovala si to, co by nejraději chtěla, ale určitě nečekala to, co se událo. Ani v té nejhorší noční můře ne. Vina byla zřejmě na její straně. Nebo ne?
Raději by zemřel. Cítí se prázdný a přesto plný. Je mu všechno jedno a zároveň ho to sžírá. Nemá žádnou šanci a nejraději by utekl. Od všecho, daleko, hlavně pryč. Nikdo ho nemůže spasit. Je rozbitý, poškozený, nespravitelný - je zlomený.