Yeosangův svět již dávno nepřipomínal to barevné místo, kterým byl kdysi. Chtěl opět pocítit tu dětskou radost z maličkostí a všedních dní, chtěl znovu zakusit tu sladkou chuť veselí a pošetilých snů, chtěl... Chtěl toho tolik a přitom tak málo. Nikdy by si však nepomyslel, že by toto přání dokázala splnit nicotná sněžná vločka. │ ATEEZ fantasy AU │ Vánoční povídka │ Seonghwa × Yeosang │ Soft Povídka vyhrála krásné třetí místo ve Vánoční literární kpop soutěži u Shim Nicol.

Třásl se a sám plakal. Chtěl se aspoň na chvíli cítit volný, zbavit se ostnů, jež mu probodávaly hruď. Chtěl se doopravdy nadechnout. „Tak na co čekáš?" │ Stray kids │ Hwang Hyeonjin × Yang Jeongin │ Lyrická próza │ Drogy, schizofrenie, sebevražedné úmysly

Chan si přál nějakého silného pomocníka. Bytost, která by mu kryla záda a dokázala jej chránit na cestě za poklady země a lidského vědění. Avšak místo toho měl drobného slavíka v hrsti, čarodějova syna po boku a výprava za kouzelnou květinou se stala náhlým klíčem ke splnění snu. „Kéž bys aspoň zazpívat mohl." │ Stray kids (pohádkové) fantasy AU │ Bang Chan × ??? │ Bromance, soft

- 𝘸𝘩𝘢𝘵 𝘪𝘧 𝘪 𝘴𝘢𝘪𝘥 𝘪 𝘤𝘰𝘶𝘭𝘥 𝘮𝘢𝘬𝘦 𝘺𝘰𝘶 𝘧𝘢𝘭𝘭 𝘪𝘯 𝘭𝘰𝘷𝘦 𝘸𝘪𝘵𝘩 𝘮𝘦 𝘪𝘯 𝘵𝘩𝘦 𝘯𝘦𝘹𝘵 𝘵𝘩𝘪𝘳𝘵𝘦𝘦𝘯 𝘩𝘰𝘶𝘳𝘴 ? - - 𝘪'𝘮 𝘯𝘰𝘵 𝘵𝘩𝘢𝘵 𝘦𝘢𝘴𝘺 𝘵𝘰 𝘤𝘰𝘯𝘷𝘪𝘯𝘤𝘦 - !! short chapters !! START : 07.30.19 END : 08.02.19 sorta editing from time to time this story is inspired by "the sun is also a star," by nicola yoon, and it's one of my favorite books ever, and the main male character reminded me of renjun so here you go :D some parts may be cringy or cliche, sorry in advance :^) enjoy !!

"what's your fav colour?" "there are no colours in my life i don't have any" "then.. i'll show you rainbows so that you'll find your colours again!"

"Chtěl jsem ti napsat báseň. Ale přišlo mi důležitější dát ti vědět, že právě já jsem ten, kterého jsi ty dva měsíce hledal. Že to byly moje básně, které jsi četl a miloval. Chtěl jsem ti vynahradit tu lež. Přišlo mi to důležitější, než něco, co ted můžu udělat třeba stokrát," řekl a pokusil se o úsměv, jenže měl obličej ulepený od slz. Umístění: #4 - FreeTheLgbt (říjen 2022) #26 - Poezie (červenec 2019) #5 - Poezie (říjen 2022) #14 - Kniha (prosinec 2019) #6 -Kniha (říjen 2022) #5 - chlapec (prosinec 2019) #1 - Kafe (2022)

Jste skokan, běžec, silák nebo mudrc? Seberte své poslední síly, ať jste kdokoli. Boj za svobodu čeká nás všechny. Dovolili nám pocítit záblesk naděje, umožnili nám spatřit skutečný svět, ale pak stačilo pouhé lusknutí prsty a veškeré naše iluze se rozplynuly. Nikdy jsme skutečně nebyli volní, oni pouze chtěli, abychom si to mysleli. Zhroutilo se všechno od základů. Pro ostatní ve Městě jsme teď mrtví, nikdo nás hledat nepřijde. Sektory byly pouhým začátkem. Nyní nás čeká poslední cesta. A tentokrát nebudeme hledat východ, nýbrž smysl toho všeho a odpovědi. (21. 12. 2018 - 10. 02. 2022)

Jste skokan, běžec, silák nebo mudrc? Teď už na tom nezáleží. Všichni jsme pouze jen ti, co přežili. Útěkem to začalo, ale srdceryvným rozloučením to rozhodně nekončí. Dlouhou dobu jsme hledali východ, jen abychom se nakonec dozvěděli, že nic není ani zdaleka tak, jak jsme si zprvu mysleli. Rozdělení. Zrada. Nepochopení. Zbylo nás pár, ale nevzdáme se. Naši přátelé nás potřebují. Dívka se zdrceným srdcem a silným odhodláním. Mudrc, který se mnohdy ani jako mudrc nezdá. A mladý skokan, který oplývá humorem v doslova každé situaci. Jak tahle trojice dokáže něco tak nemožného, jako je záchrana přátel, když ani neví, kde se tajemné sektory nacházejí? Co všechno se skrývá na odvrácené straně Města? A kdo je a kdo není jejich přítel? Do toho všeho se po nich chce, aby zapomněli. Dokonce se adaptovali! No, řekněte. Chodili byste jako by nic do školy se zbohatlými podivíny, když jsou kdesi v ruinách vaši přátelé a jedinou nadějí pro ně jste vlastně jen vy? (23. 8. 2017 - 24. 8. 2018)

PŘIPRAVUJE SE NOVÁ VERZE (původní kniha obsahuje chyby a nelogičnosti, berte to prosím na vědomí) Jste skokan, běžec, silák nebo mudrc? Koneckonců je to jedno. I tak je vaše šance na přežití hluboko v mínusu. Sektory. Obrovská prostranství ohraničená vysokými kamennými zdmi. Každý je v něčem jiný, ale ve všech je skoro nemožné zůstat naživu. V jednom najdete les plný vlků, v jiném zase poušť s hady, v některém dokonce padají rampouchy z nebe. Vše začíná v táboře, v němž už od mala žijí dospívající děti, jež se dělí do čtyř skupin. Neví, co je za zdmi tábora, nezajímají se o to a celý život jsou nuceni poslouchat přísný řád. Já se společně s pár dalšími rozhodla jinak. „Nikdy nejsme sami. Lovci jsou blíž, než si myslíme." (31. 12. 2016 - 9. 8. 2017)