Měl jsem vše, co jsem jen chtěl. Můj život byl dokonalý. Jenže pak jsem potkal tebe. Jedinou osobu, která mi dokázala takovým závratným způsobem změnit život. Jedinou osobu, kterou jsem nikdy nemohl vlastnit. Osobu připomínající křehkou růži. Jak snadné je ji zlomit, zničit, rozcupovat na kousky. Jenže jsem si neuvědomil, že i ta nejkřehčí růže má trny. Nečekal jsem to... chtěl... chtěl jsem ublížit jen tobě. Ty trny se mi však zaryly hluboko, hluboko do mého srdce a mě bolí každý nádech víc a víc...

"Ležíš mi v posteli." "Já vím." "Ale to je moje postel." "Ale to je tvůj problém." "Proč jsi tak protivná?" "Protože jsi mě tak napsala." "Tak tě smažu." "To nepůjde. Mělas mě smazat dřív." "Dřív to šlo?" "Samozřejmě." "A teď...?" "To nejde." "Proč?" "Víš, když jsem byla jen hloupá postava z klišé příběhu, tak to šlo. Ale tys mě dodělala celou. Dalas mi osobnost, historii a myšlení. už jsem moc reálná." Cover by: @siriusinka

Jmenuju se Arané. Je mi 16let a baví mě malovat. Miluji temnotu a tak chodím ráda chodím po večerech do lesů za náš dům. Jednu noc se to zvrtne a já se propadnu peklu.

sbírka krátkých příběhů zamotaných v metaforách a metonymiích, aneb moje myšlenky za slovy začato: 06/2017 dokončeno: --/---- (možná nikdy) seznam myšlenek: -gravitace -barva -věž -alergie -vězeň

Jednou za rok se hluboko v lesích objeví cirkus. Nikdo neví, kde se vzal, nebo odkud vlastně pochází. Lidé, kteří tento cirkus navštívili tvrdí, že se zde odehrávají kouzla, zázraky a další podivnosti. Účinkující toho cirkusu jsou totiž odlišní, odlišní od ostatních lidí. Jsou to monstra, nadpřirozené bytosti, každý je nazývá jinak. I tento rok se záhadný cirkus objeví v lesích a každý je zván, avšak letos je to naposledy...

Co vše může člověk vsadit aby ochránil své jediné dítě? Co se stane, když se vám v hlavě vytvoří sametově černá nepropustná opona?